Vápenné věže jsou od května kulturní památkou

Spadnou či nespadnou?

Symbol Kladna, tři vápenné věže bývalé Vojtěšské huti, jsou od května zapsány jako kulturní památka. Po dlouhém procesu posuzování o tom rozhodlo ministerstvo kultury. Můžeme jen doufat, že zápis na seznam chráněných památek tyto unikátní věže zachrání, i když jejich stav je kritický. Věže jsou navíc stále přístupné.

Každopádně ocenění vápenek je velkým úspěchem. Je to i doklad zvýšeného zájmu o industriální minulost města. Pece pocházejí z let 1927 až 1940. Jejich výstavba probíhala postupně, podle zvyšování kapacity výroby v hutích Pražské železářské společnosti. Dokončeno bylo celkem pět pecí, dodnes se dochovaly jen tři. Vápenky sloužily až do roku 1978 k předpalování vápence vysokopecním plynem. Původní železné oplátování, stejně jako trubky a v podstatě všechny „prodejné“ části z nich během několika málo let zmizely, dnes na místě zůstává jen vnitřní cihlová konstrukce.

Vápenky jsou v majetku soukromé společnosti a v současné době probíhá jednání o jejich prodeji. Podle primátora Dana Jiránka by město o vápenky mělo zájem, vše ale záleží na ceně, kterou společnost První železářská nabídne. O záchranu pecí a jejich sanaci se pokouší občanské sdružení Kladno Koněv. Jednání ale uvázla na mrtvém bodě. Majitel, který zvažuje prodej, nehodlá do pecí investovat. Vápenky tak zatím chátrají dál. V případě nejvyšší nouze nyní může ministerstvo kultury nařídit vlastníkovi zajištění památky proti dalšímu znehodnocování.

Datum: 23.7.2008, autor: Roman Hájek, kategorie: Blog

Komentáře

Ke vzniku vápenných pecí v P.Ž.S.:
S myšlenkou předpálit vápenec nikoliv až ve vysoké peci, ale již v samostatně postavené vápenné peci a využít při tom levného vysokopecního plynu, přišel prof. J. Šárek. Nejprve byla postavena jedna šachtová pec na pálení vápna a výsledky jejího provozu byly úspěšné. Následně byly v P.Ž.S. postaveny čtyři velké vápenné pece (1927–29). První dvě byly uvedeny do provozu v srpnu a v září 1928 a další dvě v říjnu 1929. Byly postaveny podle plánů firmy Oberschlesische Industrie-Bau, A.G., Gleiwitz. Pátá vápenná pec byla postavena v roce 1940 v souvislosti se vzrůstem výroby ve válečných letech. Na přelomu 60. a 70. let byly zbořeny dvě vápenné pece s onačením I. a II. Do dnešních dnů se zachovala torza pecí č. III., IV. a V. bez vnějšího pláště a veškerého příslušenství.
Datum ukončení výroby v těchto zbývajících pecích se mi nepodařilo zjistit.
(Část údajů byla převzata z knihy „Sto let kladenských železáren“.)

datum: 28.7.2008 14:25, autor: Zdeněk Pospíšil

Ve výrobním programu huti Koněv ke konci roku 1985 jsou psány výrobky vápenných pecí,takže nejméně do konce tohoto roku musely fungovat.

datum: 27.7.2008 20:13, autor: Tomáš Hering

Torsa pecí mám na dohled od domova a jasně si vybavuji zvuky, které jsem slyšel v dětství snad tisíckrát. Totiž jak byly pece plněny – kovová rána, chvíli ticho a pak sypající se cosi. Vždy naprosto totožný souběh zvuků. Domnívám se tedy, že pece musely fungovat ještě v osmdesátých letech. Jako dítě si ještě vybavuji hromadu bílých cihel a poničené koněvské schodiště u vrátnice č.II při návštěvě Poldovky o 1.máje krátce po demolici jedné z pecí. Jinak kovové prvky a nedaleký jeřáb „zpeněžili“ společenští parazité až na jaře 1999 během tří týdnů. Jinak se o osud této památky spíše obávám. Když jsme si mohli zbourat nejstarší budovu z doby renesance ve městě s č.p.1, která byla v daleko lepším stavu, tak zbytky technické architektury z 1.republiky nemají na úřadech šanci. Ale kéž se mýlím ;-)

datum: 24.7.2008 1:02, autor: Karel Procházka