Kročehlavy

Fotografie ze čtvrti Kročehlavy

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

1 2 3 4 5 Další

S více jak polovinou obyvatel je to největší městská část Kladna. Původně byly Kročehlavy – podobně jako Rozdělov, Vrapice či Švermov – samostatnou obcí, ve třicátých letech 20. století dokonce povýšenou na město.

Odborníkům (a nejen jim) dodnes vrtá hlavou původ prazvláštního názvu Kročehlavy. Pravdy se už dnes patrně nedobereme. Antonín Profous ve svém opus magnum Místní jména v Čechách tvrdí, že jde o zkomoleninu původního názvu Krotiglavy, tedy místo, kde bydleli lidé krotící hlavy (biřici či drábové), nebo kde lidem byly hlavy kroceny. (V obou případech by si takový posměšný název vysloužila usedlost od svých sousedů.)

Rudolf Koller zase název odvozoval od místního vladaře Kročehlava nebo Kročihlava. A objevily se i odvážnější názory, třeba že se původ jména vztahuje k bájnému moudrému soudci Krokovi (proč ne, vždyť Libušín není zas tak daleko), nebo že se zde chovalo mnoho krůt, jimž se sekaly hlavy – a odtud tedy Krůtihlavy, Kročehlavy.

Kdoví, jak tomu bylo ve skutečnosti. Každopádně se malá usedlost poblíž Kladna zvolna rozvíjela, první zmínky o ní máme ze 14. století. Sídlili zde vladykové z Kročehlav, později, zhruba v polovině 15. století panství připadlo rodu Kladenských z Kladna, a po nich přešlo v roce 1549 do rukou Žďárských ze Žďáru.

Za Žďárských – prameny hovoří o roku 1617 – začala výstavba panského dvora. Za třicetileté války ovšem vlivem špatné ekonomické situace stavba stála a dále ji rozvíjeli až Lamberkové, jimž Kročehlavy připadly na konci 17. století. Zajímavé je, že původní stavbu dvora začal architekt Santino de Bossi, svého času stavitel Pražského hradu. Dvůr se v podobě, kterou získal za Lamberků, víceméně dochoval až do počátku 21. století (měl č. p. 1), kdy byl však stržen.

Od Lamberků koupila Kročehlavy velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. Ani té ale nepatřily dlouho – podobně jako další okolní pozemky zakrátko i Kročehlavy získal řád benediktinů.

Pro rozvoj obce znamenal zásadní význam objev uhlí. Právě v Kročehlavech narazil roku 1847 Jan Váňa při kutebních pracích pro podnikatele Václava Novotného na hlavní kladenskou uhelnou sloj. Odtud, z dolu Kateřina-Josefa, pochází také slavný Váňův kámen, jehož torzo je dnes součástí sousoší dvou dělníků v parku před gymnáziem na náměstí E. Beneše.

Těžba uhlí – a později i založení železáren – přitáhla do Kročehlav množství lidí. A obec se vyvíjela nejrychleji v celém regionu. V roce 1855 tu benediktini nechali zřídit nový pivovar, jelikož původní kladenský už kapacitně nestačil.

Na konci 19. století nechali místní vystavět novou školu, v roce 1900 benediktini zakoupili pozemek naproti škole a postavili zde klášter pro školské sestry de Notre Dame (od roku 1991 církevní škola).

Od roku 1908 se postupně začalo uvažovat o povýšení Kročehlav na město. Obec ale nikdy neměla své centrum – přirozeně to byl prostor kolem rybníka (dnešní Baumax), ale náměstí v pravém slova smyslu Kročehlavy neměly. K povýšení nakonec došlo až v roce 1931 – ve stejném roce, kdy byly dokončeny práce na novém kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

Za protektorátu byly Kročehlavy poprvé úředně připojeny ke Kladnu – sloučením vlastního Kladna a okolních obcí vzniklo tzv. Velké Kladno. Podle nařízení z 11. března 1942 nesla nyní už městská čtvrť označení Kladno II-Masshaupt.

Po druhé světové válce se sice Kročehlavy nakrátko osamostatnily, ale 11. 5. 1946 došlo k opětovnému sloučení s Kladnem.

Celé území Kročehlav je nesmírně pestré – zmíníme se proto aspoň o některých specifických částech.

Poldisiedlung

Za nacistické správy města vznikl plán výstavby sídliště pro Němce pracující ve zdejším průmyslu. Do projektu se ale nakonec zapojila jen Poldina huť, proto se pro zdejší domy vžil název Poldisiedlung. Celkem mělo vzniknout 600 bytů a nové správní centrum – s náměstím, hotelem, hostincem, školami a stranickým domem NSDAP. Na dokončení projektu ale s postupem války chyběly peníze. Postavena byla jen část domů – dnes tvoří ulice Jana Velly, 5. května a Lidických žen.

Štěpánov, Štěpánka

Prostor, kde Kladno přechází v Kročehlavy, má své zvláštní kouzlo – malý rybníček, sídliště nízkých paneláků, čtvrť rodinných (původně hornických) domků a samozřejmě bývalý pivovar. Místo dostalo jméno podle benediktinského opata Štěpána Rautenstraucha, který rozhodl o jeho osídlení.

Sídliště 9. května (Okrsek 0–4)

Celé tzv. nové Kročehlavy jsou jedním velkým sídlištěm – největším v Kladně. Proces výstavby rozdělil hlavní architekt ing. Vlček do několika fází, číslo okrsku označovalo etapu stavebních prací. Jako stavební materiál byly použity prefabrikované panely ze struskopemzového betonu. Okrsek „0“, první fáze výstavby, byl dokončen v roce 1971.

Literatura:

• Doležal, O. (2008). Kročehlavy ve stínu Kladna. In Kladno Záporno, č. 5, s. 52–53.
• Doležal, O. (2008). Památky v Kročehlavech. In Kladno Záporno, č. 5, s. 57–60.
• Koller, R. (1968). Nástin regionálních dějin okresu kladenského.
• Vykouk, J. (2009). Kladenský tulák. Kladno : SVM.

Datum: 7.2.2013, autor: Roman Hájek, kategorie: Fotografie, témata: Kročehlavy

Mapa