Kročehlavy

Fotografie ze čtvrti Kročehlavy

Předchozí 1 2 3 4 5

S více jak polovinou obyvatel je to největší městská část Kladna. Původně byly Kročehlavy – podobně jako Rozdělov, Vrapice či Švermov – samostatnou obcí, ve třicátých letech 20. století dokonce povýšenou na město.

Odborníkům (a nejen jim) dodnes vrtá hlavou původ prazvláštního názvu Kročehlavy. Pravdy se už dnes patrně nedobereme. Antonín Profous ve svém opus magnum Místní jména v Čechách tvrdí, že jde o zkomoleninu původního názvu Krotiglavy, tedy místo, kde bydleli lidé krotící hlavy (biřici či drábové), nebo kde lidem byly hlavy kroceny. (V obou případech by si takový posměšný název vysloužila usedlost od svých sousedů.)

Rudolf Koller zase název odvozoval od místního vladaře Kročehlava nebo Kročihlava. A objevily se i odvážnější názory, třeba že se původ jména vztahuje k bájnému moudrému soudci Krokovi (proč ne, vždyť Libušín není zas tak daleko), nebo že se zde chovalo mnoho krůt, jimž se sekaly hlavy – a odtud tedy Krůtihlavy, Kročehlavy.

Kdoví, jak tomu bylo ve skutečnosti. Každopádně se malá usedlost poblíž Kladna zvolna rozvíjela, první zmínky o ní máme ze 14. století. Sídlili zde vladykové z Kročehlav, později, zhruba v polovině 15. století panství připadlo rodu Kladenských z Kladna, a po nich přešlo v roce 1549 do rukou Žďárských ze Žďáru.

Za Žďárských – prameny hovoří o roku 1617 – začala výstavba panského dvora. Za třicetileté války ovšem vlivem špatné ekonomické situace stavba stála a dále ji rozvíjeli až Lamberkové, jimž Kročehlavy připadly na konci 17. století. Zajímavé je, že původní stavbu dvora začal architekt Santino de Bossi, svého času stavitel Pražského hradu. Dvůr se v podobě, kterou získal za Lamberků, víceméně dochoval až do počátku 21. století (měl č. p. 1), kdy byl však stržen.

Od Lamberků koupila Kročehlavy velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. Ani té ale nepatřily dlouho – podobně jako další okolní pozemky zakrátko i Kročehlavy získal řád benediktinů.

Pro rozvoj obce znamenal zásadní význam objev uhlí. Právě v Kročehlavech narazil roku 1847 Jan Váňa při kutebních pracích pro podnikatele Václava Novotného na hlavní kladenskou uhelnou sloj. Odtud, z dolu Kateřina-Josefa, pochází také slavný Váňův kámen, jehož torzo je dnes součástí sousoší dvou dělníků v parku před gymnáziem na náměstí E. Beneše.

Těžba uhlí – a později i založení železáren – přitáhla do Kročehlav množství lidí. A obec se vyvíjela nejrychleji v celém regionu. V roce 1855 tu benediktini nechali zřídit nový pivovar, jelikož původní kladenský už kapacitně nestačil.

Na konci 19. století nechali místní vystavět novou školu, v roce 1900 benediktini zakoupili pozemek naproti škole a postavili zde klášter pro školské sestry de Notre Dame (od roku 1991 církevní škola).

Od roku 1908 se postupně začalo uvažovat o povýšení Kročehlav na město. Obec ale nikdy neměla své centrum – přirozeně to byl prostor kolem rybníka (dnešní Baumax), ale náměstí v pravém slova smyslu Kročehlavy neměly. K povýšení nakonec došlo až v roce 1931 – ve stejném roce, kdy byly dokončeny práce na novém kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

Za protektorátu byly Kročehlavy poprvé úředně připojeny ke Kladnu – sloučením vlastního Kladna a okolních obcí vzniklo tzv. Velké Kladno. Podle nařízení z 11. března 1942 nesla nyní už městská čtvrť označení Kladno II-Masshaupt.

Po druhé světové válce se sice Kročehlavy nakrátko osamostatnily, ale 11. 5. 1946 došlo k opětovnému sloučení s Kladnem.

Celé území Kročehlav je nesmírně pestré – zmíníme se proto aspoň o některých specifických částech.

Poldisiedlung

Za nacistické správy města vznikl plán výstavby sídliště pro Němce pracující ve zdejším průmyslu. Do projektu se ale nakonec zapojila jen Poldina huť, proto se pro zdejší domy vžil název Poldisiedlung. Celkem mělo vzniknout 600 bytů a nové správní centrum – s náměstím, hotelem, hostincem, školami a stranickým domem NSDAP. Na dokončení projektu ale s postupem války chyběly peníze. Postavena byla jen část domů – dnes tvoří ulice Jana Velly, 5. května a Lidických žen.

Štěpánov, Štěpánka

Prostor, kde Kladno přechází v Kročehlavy, má své zvláštní kouzlo – malý rybníček, sídliště nízkých paneláků, čtvrť rodinných (původně hornických) domků a samozřejmě bývalý pivovar. Místo dostalo jméno podle benediktinského opata Štěpána Rautenstraucha, který rozhodl o jeho osídlení.

Sídliště 9. května (Okrsek 0–4)

Celé tzv. nové Kročehlavy jsou jedním velkým sídlištěm – největším v Kladně. Proces výstavby rozdělil hlavní architekt ing. Vlček do několika fází, číslo okrsku označovalo etapu stavebních prací. Jako stavební materiál byly použity prefabrikované panely ze struskopemzového betonu. Okrsek „0“, první fáze výstavby, byl dokončen v roce 1971.

Literatura:

  • Doležal, O. (2008). Kročehlavy ve stínu Kladna. In Kladno Záporno, č. 5, s. 52–53.
  • Doležal, O. (2008). Památky v Kročehlavech. In Kladno Záporno, č. 5, s. 57–60.
  • Koller, R. (1968). Nástin regionálních dějin okresu kladenského.
  • Vykouk, J. (2009). Kladenský tulák. Kladno : SVM.

Datum: 7.2.2013, autor: Roman Hájek, kategorie: Fotografie, témata: Kročehlavy

Mapa

Komentáře

Obrázek č.4 je křižovatka ul. Kročehlavská a Fügnerova, je to budova zastavárny.

datum: 18.9.2015 14:05, autor: zdenek.z

Věděl byste někdo, na rohu kterých současných ulic stojí kročehlavská radnice – rohový dům s vlajkou na fotce č. 4?

datum: 19.4.2014 15:20, autor: Tomáš Liba

Pánové Roučku a Vácho, zřejmě vám nejde o snímek 37, neboť to je ulice z Kročehlav do Divadelní ul. Jestli však myslíte snímek č. 39, tak to je rybník na Dříni. Blíže jsem to popsal v komentáři pod snímkem.

datum: 8.12.2011 16:48, autor: Karel Suchý

Proč nikde nemužu najít snímky sídlišťe 9.5

datum: 13.5.2011 13:29, autor: petr urban

Tak Vám, pane profesore, pěkně děkuju za odpověď. Je pravda, že dostavba ke škole není zrovna citlivá, ani moc zdařilá. Ovšem co si budeme povídat, celé naše město je dost poznamenáno nesystematickým „budovatelským“ stavebním běsněním, které navždy změnilo a přeoralo tvář Kladna (vzpomeňme na asanaci Podprůhonu, narušení zóny kolem hl.třídy a gymnázia dostavbou panelových domů apod.).
Co se týče domu naproti škole a bývalého hospodářského dvora nad Baumaxem, ani jedna tato budova se netěší ochrany památkového úřadu, tufíž ani neexistuje možnost, jak právoplatným majitelům zabránit v jakýchkoliv „úpravách.“

datum: 11.3.2010 18:34, autor: Robin Tesárek

Nebylo jí už třeba, když byl postaven nový kostel. Byla zcela zbourána a místo ní vystavěn nový blok školy – dole tělocvična a nahoře učebny s kabinety. Ale vůbec se ke staré budově (jedné z nejhezčích školních budov v Kladně) nehodí.
Neví náhodou někdo, který diletant dal povolení k výměně střechy protějšího domu ve školské ulici a zlikvidování věžičky a štítu u jednoho z nejvýstavnějších domů starých Kročehlav? Možná ten samý co vydal demoliční výměr na nejstarší budovu Kladna nad Baumaxem. No, hezky nám to tu radnice likviduje. Ale když si to necháme líbit?Proběhla někdy na Kladně defenestrace? :-)

datum: 9.3.2010 0:59, autor: Karel Procházka

Jako kročehlaváka-patriota mě tahle galerie obzvlášť potěšila. Upřímně za ní děkuji. Jenom by mě zajímala jedna věc, co se stalo s kaplí vedle „Nové kročehlavské školy.“ Když firma mého otce prováděla rekonstrukci fasády budovy školy, tak jsem u ní byl téměř denně a nevšiml jsme si ani nejmenšího náznaku, že by tu cokoli podobného někdy stálo. Děkuji.

datum: 8.3.2010 23:07, autor: Robin Tesárek

Tomáš Rouček : :)

datum: 28.2.2010 12:23, autor: Petr Volek

Ještě bych rád dodal, že na obrázku 75. je jedinečná příležitost poznat podobu nejpilnějšího fotografa pro kladnominulé, tedy mého dědečka Františka Poštu.:-)

datum: 27.2.2010 12:21, autor: Tomáš Rouček

Připouštím, že obrázek 37. pod jakýmkoliv otočením nebude Kročehlavský rybník ať již horní nebo dolní. Chybička se vloudila!;-)

datum: 27.2.2010 12:16, autor: Tomáš Rouček

Fotografie Kročehlavy – snímek 37. Ať to točím jak to točím, tohle na kročehlavský rybník nevypadá.

datum: 26.2.2010 12:15, autor: Jindřich Vácha

Ani jsem netušil, že je tolik pohledů z Kročehlav. V muzeu jsou nějaké další, které tady chybí. Chtělo by to vydat knižně. Jen malé doplnění k pohledům. Na jednom je v jednom z okének napsáno Střed obce. Pro ty co nevědí nebo nepoznají, tak rohový dům s vlajkou je někdejší kročehlavská radnice. Kladenští z Kladna sice získali ve 14. stol. Kročehlavy, ale po roce 1465 je opět ztratily ve prospěch Buštěhradu. V podstatě nevíme, jak vypadal panský dvůr za Lamberků. Máme jen slovní popisy. Na základě plánů víme, že došlo k jeho přestavbě v 2. pol. 19. st. Osada Štěpánov byla založena napravo od dnešní Kročehlavské ulice. Na výše zmíněnou oblast to bylo přeneseno později. Jako zajímavost bych uvedl, že ono velké kročehlavské sídliště stojí východně od Unhošťské ul. většinou na polích, která patřila k Hřebči.
Nakonec děkuji Kladnu minulému za uveřejnění fotografií a pohledů.

datum: 16.2.2010 21:21, autor: Ondřej Doležal

Je to prostě nádhera co dotat…

datum: 7.2.2010 12:10, autor: MICHAL CHALOUPKA