Stavba obchodního domu Frank
Dodnes známá značka
Rohový dům, sevřený ulicemi Ivana Olbrachta a Generála Klapálka, se téměř nezměnil. Zato okolí, které se tu a tam na fotografiích ze stavby domu objeví, byste dnes v mnohých případech téměř nepoznali. Soubor snímků z konce 30. let ukazuje, jak se na tehdejší poměry zajímavý dům stavěl.
Datum: 8.3.2009, kategorie: Fotografie, témata: centrum, budovy
Témata
Vyberte si článek podle tématu.
- budovy
- centrum
- divadlo
- dokumenty
- doly
- Dříň
- hudba
- kina
- Kročehlavy
- literatura
- náměstí Starosty Pavla
- náměstí Svobody
- Nové Kladno
- o projektu
- osobnosti
- plynojem
- Podprůhon
- Poldi
- protektorát
- průmysl
- restaurace a hospody
- Rozdělov
- sídliště
- Sítná
- sport
- školství
- Švermov
- Váňův kámen
- vodojemy
- významné události
- zoo
- železárny
- železnice
Komentáře
Moje babička, Marie Řeřichová, byla švadlena a měla krejčovskou dílnu (doma v kuchyni, pět Singrovek a tehdejší „zázrak“, děrovačku knoflíkových direk). Co pamatuji, šila pro obchodní dům „Frank“ a „Bílá labuť“ hlavně pánské košile. Látky vozila z „Bílé labutě“ z Prahy vlakem, o víkendu stříhala a přes týden se šilo. Pánové tehdy natahovali košili přes hlavu, neboť přední díl košile byl z jednoho kusu. Její syn (můj otec)si jednou v kině všiml (hrál s kvartetem už i při němých filmech), že v americe si košile celé rozepínají. Babička se nechala přesvedčit a střihla pár košil s rozepínacím předním dílem. Měla úspěch a od té doby jiné košile nešila.
Potom přišli komunisti a šicí stroje bez náhrady zabavili. Děrovačku jsem později viděl v družstvu „Moděva“, kde mi ji ukázal pan Jerman (později tvůrce tapiserií – tehdy střihač v Moděvě), když mi šil svatební oblek.
datum: 18.4.2016 23:50, autor: Jiří Řeřicha
Tomu prázdnému místu se už v 50. letech říkalo „Na zbouráku“ a bylo místem denních her všech dětí z celého okolí. Na kolech jsme jezdili nejraději „na betonku“ za divadlem. Byla to široko-daleko silnice s nejlepším povrchem a malým provozem.
datum: 11.10.2011 19:20, autor: Jiří Řeřicha
Předmětný pozemek (ve skutečnosti 8 pozemků) není v majetku města, takže s vizí parku je nutno se rozloučit. Pozemky jsou v rukách soukromých (jak lze zjistit nahlédnutím do veřejně přístupné části katastru nemovitostí) a to velmi velmi komerčních, takže bych na tomto místě v brzké době očekávala placené parkoviště – ne něž je snad již i vydáno stavební povolení.
datum: 22.6.2009 9:39, autor: Mgr. Kateřina Kofláková
Skutečnost, že neupravený obdélník nacházející se mezi ulicemi Mlýnskou, Hrnčířskou, dr.Vrbenského a gen.Klapálka je již 77 let nezastavěný, je opravdu pozoruhodná. Hřbitov na tomto místě nikdy nebyl. V pořadí třetí kladenský hřbitov se nacházel v místech Dvořákových sadů v letech 1831–1898. V roce 1898 byl zrušen a přeměněn na Městský park. Zmiňované prostranství bylo součástí panské zahrady. Později zde desítky let stál „Kladenský válcový mlýn Fischl, Beck & Brand“, od roku 1922 pod názvem „Kladenské parní mlýny Brand a spol.“. 23.10.1930 byl mlýn v dražbě získán Městskou spořitelnou, která jej v podstatě koupila proto, aby mohl být areál mlýna uvolněn pro další zástavbu. V letech 1931 a 1932 byl celý areál mlýna zbořen. Jako poslední byl likvidován komín mlýna dne 31.3.1932. Tato událost přilákala údajně několik set diváků. V roce 1931 byly v regionálním tisku uveřejněny alternativní návrhy na zastavění uvedeného prostranství (např. kladenský stavitel Václav Náprstek předložil 9 variant). Nejčastěji se na tomto místě navrhovala budova okresního soudu. Ve třicátých letech byly postaveny městské činžovní domy přiléhající k budově pošty a dále fronta domů v dnešní ulici Ivana Olbrachta. Ještě na katastrální mapě z roku 1946 je toto prostranství rozděleno na 9 parcel, podle tvaru evidentně určených k zastavění. Toto se však dodnes nestalo. V současném územním plánu města Kladna je uvedené místo určeno ke stavbě parkoviště, podobnému parkovišti za kaplí sv.Floriána. Jeho případná výstavba bude tedy snad tečkou za historií tohoto místa.
datum: 16.6.2009 0:05, autor: Zdeněk Pospíšil
Je div že tato krásná budova odolala řádění kladenských demolišsoudruhům.
datum: 15.6.2009 13:23, autor: Jaroslav Pinc
Historie domu dnešního Divadýlka je velmi zajímavá. Budova čp. 1981 byla postavena v roce 1923 jako kladenská tržnice. Stavebníkem byla společnost „Kladenská tržnice Norbert Karel a spol.“ V objektu, na svoji dobu velmi luxusně vybaveném, byly tyto prostory: „Lidová kuchyně, Majolikový sál, Grand restaurace, Uzenářská jídelna, dále vyučování moderních tanců od nejlepších mistrů pražských.“ Tolik dobová reklama. Tržnice dostala jméno „Zdař Bůh“ a byla otevřena 15.11.1923. V zadních traktech byly umístěny výrobny pro jednotlivé prodejny.
V dalších letech byla v objektu např. autodílna Františka Vydry a jiné provozy. Upomínkou na tržnici byl, ještě v roce 1949, hostinec Jana Raise s názvem „V Tržnici“.
datum: 10.3.2009 1:24, autor: Zdeněk Pospíšil
Na obrázku 35 ..na budově dnešního Divadýlka je nápis auto TATRA…za první republiky tam byl autosalon a naproti je ještě vidět benzínová pumpa,kterou ještě pamatuji.
datum: 9.3.2009 21:55, autor: Věra Horká
Fotky jsou samozřejmě velmi cenné, vypovídají o kousku naší minulosti.
datum: 9.3.2009 16:48, autor: Bohumír Musil
Pravda, protilehlá strana ulice I. Olbrachta ustoupila sídlišti, ale např. už stála budova dnešního Divadýlka. Co mne ale překvapuje, že od třicátých let do dnešních dnů zůstalo nezastavěno místo, onen hliněný plac navazující právě na Franka, nezi ulicemi Hrnčířská a Gen. Klapálka. Ano, dá se tam alespoň parkovat, ale např. park jako náhrada za zrušenou zeleň na místě autobusového nádraží by ono nic neříkající místo pozvedl.
datum: 9.3.2009 16:45, autor: Bohumír Musil