František Kloz

Fenomenální fotbalista zemřel v posledních dnech druhé světové války

• 

19. 5. 1905–13. 6. 1945

Snad nejpopulárnější kladenský fotbalista se narodil 19. května 1905 v Mlékosrbech u Nového Bydžova. Vyrůstal v chudé rodině s matkou a svým o dva roky starším bratrem – otec zemřel při nehodě v sodovkárně, když bylo Františkovi pět let.

S fotbalem začínal v Novém Bydžově, později nastupoval za Chlumec na Cidlinou. Start jeho kariéry rozhodně nebyl jednoduchý. Kloz moc nezapadal do kolektivu, spoluhráči ho neměli příliš rádi pro jeho zvláštní způsob hry – málo přihrával, spíš se snažil prokličkovat obranou soupeře, balón navíc honil po celém hřišti namísto toho, aby jej držel „u nohy“, jak tehdy bývalo zvykem. Za svůj rozevlátý styl si vysloužil přezdívku „Koniklec“.

Přesto se Kloz rozhodl kopané obětovat všechno. Utekl z učení u sklářského mistra v Jičíně a v roce 1926 nastoupil za SK Slavoj Roudnice v III. lize dospělých. Zakrátko přestoupil k „rivalovi“, roudnickému SK, které hrálo I.B třídu.

Právě zde si jeho talentu se všimli funkcionáři SK Čechie Kladno při vzájemném utkání Kladna s Roudnicí. Klozův příchod do Kladna provázela humorná příhoda, když byli kladenští činovníci vysláni do Slaného, aby po utkání zdejšího týmu s Roudnicí podepsali smlouvu s roudnickým hráčem, který hraje na pozici pravé spojky. Zrovna v tomto utkání ale Kloz nastoupil nečekaně jako levá spojka, a smlouvu místo něj podepsal jeho spoluhráč Frengl. Naštěstí pro Kloze se ale situace do dvou měsíců vyřešila a i on mohl v roce 1928 za SK Kladno nastoupit.

Během prvních dvou sezon nastřílel v nejvyšší soutěži ve 26 utkáních úctyhodných 21 gólů. Není tedy divu, že po něm zatoužili dva největší velkokluby. Ani ve Slavii, ani poté ve Spartě však nebyl příliš úspěšný. Proto se opět vrátil do Kladna, do jediného místa kde exceloval. Spartě se „pomstil“ v ročníku 1933/34, když jí vsítil v jednom utkání pět gólů (Kladno vyhrálo 5:1)!

V roce 1934 se Kloz podíval s kladenským klubem do amerického Chicaga – Kladno tak bylo u nás teprve druhým fotbalovým mužstvem, jež vycestovalo za oceán. Do Chicaga pozval hráče starosta města a kladenský rodák Antonín Čermák – ten se ale slavnostního přijetí týmu nedožil. V březnu 1933 zemřel na následky zranění, které utrpěl při nepodařeném atentátu na amerického prezidenta Roosevelta (i když o povaze atentátu se dodnes diskutuje, je možné, že obětí měl být právě Čermák a nikoli americký prezident).

Významný byl i Klozův přínos při utkáních Středoevropského poháru, v třicátých letech nejvýznamnější klubové soutěži v Evropě. V roce 1934 v osmifinále proti italské Ambrosianě Inter Milán dal na jejím hřišti dva góly, a dovedl tak Kladno do čtvrtfinále (Kladno tehdy hrálo tento pohár vůbec poprvé). Později, v roce 1938, neprošel kladenský tým do druhého kola, když jej vyřadil slavný Juventus Turýn.

František Kloz je dodnes nejlepším střelcem v historii kladenské kopané. Jeho jméno pochopitelně nechybí ani v později založeném prestižním Klubu ligových kanonýrů, který sdružuje střelce se sto a více góly. V něm figuruje na sedmém místě za 175 ligových tref (172 za Kladno, 3 za Slavii). Dvakrát se stal nejlepším střelcem ligy.

Díky těmto úspěchům byl nominován i do reprezentace za kterou odehrál deset utkání. Šestkrát se pak radoval z gólu. Nezapomenutelný je zápas proti Maďarsku na Mezinárodním poháru, v kterém vstřelil čtyři góly v jednom utkání (ČSSR vyhrálo 5:2). Podle slov pamětníků Kloz nevynikal kdovíjakou technickou hrou. Jeho doménou byla rychlost díky které neúprosně rozrážel soupeřovu obranu a tvrdá, přesná střela.

Nejlepší léta jeho sportovní kariéry skončila společně se svobodnou republikou. Roku 1940 Kloz přestoupil do SK Slaný, o půl roku později se vrátil do města, kde s fotbalem začínal – Roudnice nad Labem (nastupoval za SK Slavoj). V roce 1943 přešel do SK Vinařice, za které také 1. května 1945 odehrál své poslední životní utkání.

Na sklonku války se aktivně účastnil protifašistického odboje. Hned 5. května se jako nevoják přihlásil kladenskému vojenskému velitelství. Sedmého května se účastnil se skupinou dobrovolníků boje proti německým okupantům o muniční sklad u Hříškova. Při přebíhání silnice dostal Kloz zásah do nohy, do lounské nemocnice ho převezli s rozdrcenou stehenní kostí a roztrhaným svalstvem. Vše navíc komplikovala plynatá sněť – ošetřující lékař proto navrhoval amputaci. Kloz ji však odmítl.

Po měsíčním boji František Kloz na následky zranění 13. června 1945 zemřel. Pohřeb se konal 16. června v Kladně. Na jeho počest byl v neděli 31. srpna 1969 přejmenován fotbalový stadion SK Kladno na „Stadion Františka Kloze“.

Literatura

• JÁGR, J.–OLIVERIUS, M. (2002): Kladno hází: 100 let kladenského fotbalu 1903–2003. Kladno : Statutární město Kladno.
• NOVOTNÝ, V. (1969): Za Kladno hrál Kloz.

Datum: 23.1.2012, autor: Jiří Štěpánek, kategorie: Osobnosti, témata: protektorát, osobnosti, sport