Doly kladenského revíru

Haldy, doly, těžní věže

1 2 3 Další

Počátky kladenských dolů spadají do druhé poloviny osmnáctého století, mezi roky 1792 a 1795. Už předtím se ale v kladenském regionu zajímali o uhlí smečenští páni Martinicové. První významnější nálezy ale známe z buštěhradského panství, konkrétně z okolí dnešních Vrapic, kde bylo uhlí nejblíže zemskému povrchu. Rozhodující objev učinili Václav Burgr a Jakub Oplt z Buckova, když ve svahu vrchu Vysoký u Vrapic našli valounek uhlí. Traduje se, že jim k nálezu pomohl krtek, který uhlí vynesl na povrch. Burgr s Opltem donesli valounek ke kováři Václavu Linhartovi do Brandýska a ten zjistil, že valounek hoří. Za svůj objev obdrželi všichni tři doživotní příděl uhlí.

Rychlému rozvoji dolování na Kladensku napomáhala i blízkost Prahy a její obrovská poptávka po uhlí. Přesto až téměř do poloviny 19. století probíhalo dolování jen za velmi primitivních podmínek. To změnil ve 40. letech příchod Státní kutací komise, která rozdělila revír na dva kutací okruhy. Vedle Státní komise pátral po uhlí také těžař Václav Novotný, který do svých služeb povolal jako dozorce Jana Váňu. Ten roku 1846 objevil bohatá ložiska v katastru Kročehlav. Po smrti Václava Novotného vstoupili mezi kladenské těžaře noví partneři, kteří později výrazně formovali kladenský průmysl: Vojtěch Lanna a bratři Kleinové. Počátkem 20. století bylo na Kladensku již 33 dolů různých společností (Buštěhradské dráhy, Mirošovsko – libušínské těžařstvo, Pražská železářská společnost, Společnost státní dráhy a firma Klinger a Popper). Nejmladším kladenským dolem byl Jaroslav v Tuchlovicích, vyhloubený v roce 1941. Po roce 1948 řada dolů získala nová jména po významných komunistických funkcionářích, proto některé doly mají i tři různá označení.

V devadesátých letech byla těžební činnost postupně omezována. V roce 1997 byl uzavřen důl Mayrau, později přeměněný na hornický skanzen. Uzavírání dolů urychlil výbuch podzemního plynu na dolu Schoeller. Z ekonomického hlediska se nevyplatilo investovat do nových bezpečnostních opatření. Poslední vozík revíru vyfáral právě na libušínském dolu Schoeller 29. června 2002.

Datum: 19.4.2008, kategorie: Pohlednice, témata: doly, průmysl

Komentáře

autor této přidané fotografie je František Pošta

datum: 8.4.2009 19:49, autor: Tomáš Rouček

Přidána nová pohlednice.

datum: 8.4.2009 12:54, autor: Jan Marek

Na obrázku č. 20 není Kubeck, ale Mayrau.

datum: 4.3.2009 10:40, autor: Jarda Jansa

Přidal jsem 11 nových pohlednic.

datum: 28.2.2009 19:33, autor: Jan Marek

„Kocábky“ na pohlednici jsou součástí lanové dráhy, která vedla z dolu František Josef (Prago I, Zápotocký) a dopravovala hlušinu z dolu na haldu bývalého dolu Prokop. Byla postavena v letech 1914–15 vídeňskou firmou Pohlig, byla dlouhá 723,17 m a byla v provozu až do roku 1965.

datum: 10.5.2008 15:55, autor: Zdeněk Pospíšil

Já jsem si to později také uvědomil, že jsem se asi mýlil. Zdar úspěšnému pátrání!:-)

datum: 21.4.2008 19:51, autor: Tomáš Rouček

Díky za odpověď.Pátral jsem dál, ale je to jinak. Na staré mapě http://www.hornictvi.info/…ladno/m3.jpg je vidět, že lanovka vede od dolu k jihu, do míst kde jsou dnes Strojírny Poldi.

datum: 21.4.2008 15:42, autor: Jarda Jansa

Jelikož materiál zárodku budoucí haldy bude nejspíše struska, hádal bych, že kocábky vedou z nedaleké ocelárny 2 Poldiny huťi. Dnes již je srovnána se zemí.

datum: 21.4.2008 11:18, autor: Tomáš Rouček

Nevíte odkud vedou „kocábky“ na pohlednici č.2? Děkuji.

datum: 21.4.2008 9:17, autor: Jarda Jansa

Moc pěkné pohlednice, hlavně ta z vlečky na Max, nejsem si jistý, v kterém úseku měla tahle vlečka takový násep. Zřejmě je to v místech dnešního areálu MPS.
Tahle rubrika by se mohla do budoucna značně rozšířit, obrázků a pohlednic kladenských dolů bude jistě dostatek.

datum: 19.4.2008 15:27, autor: mironic