Náměstí Starosty Pavla
Proměny nejstarší části Kladna
Hlavní Kladenské náměstí, dnes pojmenované po starostovi Františku Pavlovi, je vůbec nejstarší částí města. První obrysy dostalo už v 16. století za panování rodu Žďárských, od té doby se ale velice změnilo. Dnes tu najdeme několik významných památek, zejména barokní mariánské sousoší, novorenesanční radnici nebo novorománský kostel.
V místech, kde se dnes nachází mariánské sousoší, stával původně pranýř. Autorem návrhu sousoší je významný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Na pomoc si přibral ještě sochaře K. J. Hiernla a kameníka Johanna Baumgartnera ze Starého Města pražského. Sousoší bylo dokončeno patrně již roku 1740, kvůli pranýři ale nemohlo být přesunuto na plánované místo. Městská rada ale nakonec ustoupila od svého původně zamítavého stanoviska, přesunula pranýř do dolní části náměstí před radnici. Sousoší tak mohlo být 15. července slavnostně vysvěceno.
Původní radnice byla jen patrová budova na jižní straně náměstí. Stávala v místech, kde je dnes sídlo Státního okresního archivu v Kladně (Husova ulice). V roce 1873 si město na východní straně náměstí postavilo novou radnici, i když smysl tohoto kroku není úplně jasný. Původní budova zřejmě svojí polohou nepředstavovala přirozené reprezentativní centrum nového města (Kladno bylo na město povýšeno roku 1870). Ani tato budova ale radním nevyhovovala. V letech 1897–1898 nahradila předchozí radnici novorenesanční stavba od architekta Jana Vejrycha.
Dnešní novorománský kostel byl vystaven v letech 1897–1900 podle plánů Ludvíka Láblera. Původní kostelík byl pro neustále expandující město již nedostačující. Vzhledem k nedostatku místa má kostel orientaci jinak, než je to obvyklé – hlavní oltář nesměřuje k východu, ale k severu. Kostel byl vysvěcen 7. června 1900 arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.
Za první republiky neslo náměstí jméno amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, za nacistické okupace získalo neutrální označení „Hlavní náměstí“. Od roku 1948 bylo náměstím J. V. Stalina, po odhalení Stalinova kultu bylo přejmenováno na náměstí Revoluce. Od roku 1989 nese jméno starosty Pavla.
Datum: 28.1.2008, autor: Roman Hájek, kategorie: Pohlednice, témata: centrum, náměstí Starosty Pavla
Mapa
Témata
Vyberte si článek podle tématu.
- budovy
- centrum
- divadlo
- dokumenty
- doly
- Dříň
- hudba
- kina
- Kročehlavy
- literatura
- náměstí Starosty Pavla
- náměstí Svobody
- Nové Kladno
- o projektu
- osobnosti
- plynojem
- Podprůhon
- Poldi
- protektorát
- průmysl
- restaurace a hospody
- Rozdělov
- sídliště
- Sítná
- sport
- školství
- Švermov
- Váňův kámen
- vodojemy
- významné události
- zoo
- železárny
- železnice
Komentáře
V reakci na komentář pana Řeřichy o chybějících obrázcích dolní části náměstí nám pan Pospíšil zaslal dvě pohlednice tohoto prostoru (řazeny jsou na konec).
datum: 23.12.2009 9:22, autor: Roman Hájek
Tímto náměstím jsem procházel 12 let do školy. Na obecnou k Floriánovi, do měšťanky v Třebízského a na průmyslovku. Chybí mi zde nějaký pohled na spodní část náměstí vpravo, kde od Huťské byla lékárna, puškař, hodinářství, silnice k Hofmannovům a pod spořitelnou „zemědělské přebytky“ a vinárna „Naše“. Jednou mne zde zastavili filmaři Sirény scénou, kdy nějaká školačka říká : „Emčo, máš něco?“ a druhá zavrtí hlavou a ukáže prázdné ruce. Tu scénu jsem viděl asi 30×. Ve filmu snad ani nebyla.
Poslední vzpomínka na toto náměstí je z návštěvy „bratra Sukarna“, řečnícího z balkonu radnice. Nahnali sem celou školu jako stafáž. Protože to byla otrava, bavili jsme se tím, kdo si dřív zapamatuje indonézské heslo, natažené přes celou radnici. „PERDJUANGAN UNTUK PERDAMAJAN, PERDJUANGAN UNTUK KAMERDEKAAN BANGSA BANGSA“. Nevím, zda jsou slova správně, umím to dodnes jen foneticky. Je to něco o míru mezi národy a to množné číslo se prý dělá zdvojením slova. Tak takovouhle blbost si člověk pamatuje přes 50 let. Jak se píše zavináč bez přepínání jazyka, si ne a ne zapamatovat.
datum: 27.11.2009 2:18, autor: Jiří Řeřicha
Ještě k pohlednici č.12. Malý domek vpravo od staré radnice byl dům čp.43, ve kterém bylo krupařství Josefa Špalka. Před stavbou nové radnice byl domek vykoupen městem a zahrnut do zástavbového plánu nové budovy. Dobře je tato situace patrná při pohledu na fasádu stávající radnice, která je netypicky asymetrická sedmiosá (2+1+4). Pět os zleva (2+1+2) zachycuje dispozici původní stavby a zbývající dvě osy úplně vpravo představují rozšíření stavby právě o krupařský domek čp.43.
datum: 16.5.2008 10:21, autor: Zdeněk Pospíšil
Tak tohle mě nenapadlo.
Děkuji za vysvětlení.
datum: 27.3.2008 9:13, autor: Lukáš Výravský
Mám dojem, že zde vznikl omyl, co se 12té pohlednice týče. Nová radnice dnes stojí na tom samém místě co je na obrázku starší radnice a malý domek vedle musel ustoupit nové stavbě. Huťská ulice je více v pravo a není na této pohlednici vůbec vidět.
datum: 26.3.2008 16:00, autor: Tomáš Rouček
Ta již zmiňovaná dvanáctá pohlednice je nějaká upravená, to sousoší neni v těchto místech (je podle mě víc vlevo). Kdo ví jak to bylo s tim vjezdem do Huťské ulice? Já si myslím, že tam ten dům nikdy nebyl, na základně map na mapy.cz. Má někdo jinej názor?
datum: 26.3.2008 14:34, autor: Lukáš Výravský
Na dvanácté pohlednici za Mariánským sousoším je vidět bývalá radnice (dům s věžičkou), vedle které byla na konci 19. století postavena honosnější novorenesanční radnice. Dnes je v této, trochu přestavěné, budově Jednota. A za povšimnutí stojí také, že z náměstí neexistoval vjezd do dnešní Huťské ulice.
datum: 19.2.2008 17:40, autor: Roman Hájek