Náměstí Svobody

Náměstí Svobody

1 2 Další

Na počátku dvacátého století se místu, kde je dnes náměstí Svobody, říkalo Rejdiště. Končila tu zástavba tehdejšího Kladna. Odtud byl volný prostor až k samostatné obci Rozdělov. V krátké době byl prostor Rejdiště zastavěn, čímž vzniklo Nové náměstí. Postupně vyrostly domy na jeho jižní straně. Tím nejzajímavějším byl patrně objekt tiskárny Jaroslava Šnajdra od architekta Jaroslava Rösslera, dokončený roku 1911. Stejný architekt je podepsán i pod novou budovou kladenské průmyslové školy, která byla vystavěna v letech 1916–1922.

Po vzniku samostatné Československé republiky byl prostor přejmenován na náměstí Svobody. Krátce nato byla postavena další dominantní budova, Lidový dům architekta Rudolfa Černíka, který se dočkal slavnostního otevření 30. května 1925. V podzemí Lidového domu se nacházela tělocvična, která sloužila rovněž jako taneční parket. Nad tělocvičnou bylo kino, v přízemí byla restaurace a v druhém patře hotel.

Během nacistické okupace neslo náměstí neutrální název Růžové, podle své květinové výzdoby. Po roce 1948 bylo přejmenováno na náměstí Klementa Gottwalda.

Datum: 28.1.2008, autor: Roman Hájek, kategorie: Pohlednice, témata: centrum, náměstí Svobody

Mapa

Komentáře

Na pohlednici č.30 je vidět jeden z nouzových východů z protiatomového krytu, který byl v té době vybudován pod parkem pro pracovníky přilehlého OV KSČ.
Jinak v „Liďáku“ byl pěkný taneční sál, kde se odehrávaly místní bály, které tradičně zdobila náročná stylová výprava bratří Maršálů, malířů pokojů.
Byl to v 60. letech „domovský sál“ kapely Vladimíra Bromského, což byl jeden ze tří kladenských big-bandů.

datum: 27.11.2009 1:27, autor: Jiří Řeřicha

Přidal jsem 2 nové pohlednice.

datum: 8.4.2009 12:40, autor: Jan Marek