Důl Ronna, historie, současnost a budoucnost

Důl Ronna, historie, současnost a budoucnost

Pro celou oblast Kladenska byl objev a dobývání uhlí zcela klíčový. Po více jak dvou stech letech 29. 6. 2009 utichla těžba vyvezením posledního vozu uhlí na dole Kladno. V oblasti vzniklo za tu dobu přes sto jam a výrazně to zasáhlo do podoby nynější krajiny. Chtěl bych zde přiblížit obnovu oblastí zasažených těžbou černého uhlí na Kladensku na příkladu dolu Ronna.

Nejdříve by bylo vhodné se zmínit o tom, co vlastně stálo za vznikem zásob černého uhlí. Přibližně před 300 miliony let, v období zvaném karbon, byla Země úplně jinou planetou. Rozmístění a tvar kontinentů nemělo s dnešním stavem nic společného. Kladensko se nacházelo v oblasti rovníku, panovalo zde teplé a vlhké klima vhodné pro tropické pralesy s množstvím rostlinné hmoty.

Tehdejší prales se skládal především ze stromovitých přesliček, plavuní, kapradin, kapraďosemenných a pomalu se začaly objevovat první nahosemenné rostliny. Aby z takového pralesa vzniklo uhlí, je zapotřebí nahromadění rostlin bez přístupu kyslíku. To bylo umožněno charakterem kladenského revíru, býval to pomalu tekoucí říční systém, který přinášel jemné částečky a zanášel odumřelé rostliny, ty se pak po miliony let měnily v černé uhlí procesem zvaným zuhelnatění.

Důl Ronna začíná svojí dlouhou a bohatou historii jako nejperspektivnější důl Společnosti státní dráhy (SSD) dne 6. července 1882, kdy bylo započato hloubení jámy. To bylo dokončeno 28. 9. 1885 v hloubce 423 m, vystrojení jámy pak přišlo v lednu 1886. Sloj o mocnosti 7,7 m byla zastižena v hloubce 393 m.

Jáma byla zprvu nazývána lidově „Na Borku“. Až v roce 1890 byl důl pojmenován po řediteli statků, dolů a továren Společnosti státní dráhy Antonínu Ronovi. Jáma Již v roce 1889 byl důl Ronna spojen překopem s dolem Kübeck. Mezi lety 1904–1907 probíhalo prohlubování jámy Ronna na 3. patro, které ale nikdy nebylo uvedeno do provozu. Konečná hloubka prohloubené jámy dosáhla 501 m.

Jelikož se SSD snažila koncentrovat těžbu, stal se důl Ronna hlavním dolem společnosti. Postupně došlo k převedení těžby z dolů Kübeck, Engerth, Barré a Theodor. Spojovací překopy byly vyraženy v letech 1911–1922. Tyto spojené doly SSD pronajala nově vzniklému Kamenouhelnému těžařstvu v Kladně, z něhož vznikly Kamenouhelné doly a.s. v Kladně. Další překop, vyražený roku 1936, spojil důl Ronna s dolem Mayrau.

Po druhé světové válce nastala velká změna. V roce 1946 byly doly v bývalém Československu znárodněny a následně zřízen národní podnik Středočeské uhelné a železorudné doly. Celkem sem patřilo 19 závodů, včetně osmi velkodolů. Docházelo také k přejmenovávání závodů, a tak 23. 3. 1946 byl v duchu té doby důl Ronna přejmenován na Důl Klement Gottwald, později Důl Gottwald III.

Byly otevírány nové lávky, tzv. „Trávníčkovy spodky“, neboli dříve netěžené zásoby pod velkou opukou. K 1. dubnu 1958 vzniklo Sdružení kamenouhelných dolů Kladno, kam byl zařazen důl Gottwald, n. p., včetně závodu Gottwald III, dále důl Zápotocký, n. p., důl Nejedlý, n. p., důl Nosek, n. p. a České uhelné a lupkové závody, n. p. v Novém Strašecí. Kvůli koncentraci těžby byl ražen další překop, tentokrát mezi doly Gottwald III a Zápotocký.

V rámci organizačních změn v českém kamenouhelném hornictví byly dne 1. ledna 1977 ustanoveny Kamenouhelné doly – koncern Kladno, do nějž náležely důl Zápotocký, důl Nosek a důl Klement Gottwald. V březnu 1979 byl proražen nový těžní překop mezi doly Gottwald III a Gottwald II a tím umožněno postupné úplné převedení těžby na jámu Nejedlý III v Libušíně.

Po roce 1989 nastala další transformace dolů na Kladensku. Důl Klement Gottwald byl přejmenován na důl Kladno se závody Schoeller, Mayrau a Ronna (včetně dolu Zápotocký). Postupně se začalo uvažovat o útlumu a restrukturalizaci českého uhelného hornictví a sloučením dolu Kladno, dolu ČSM ve Stonavě a dolu Tuchlovice vznikla společnost Českomoravské doly, a. s., Kladno. Definitivní konec pro důl Ronna nastal roku 1997, kdy byla zahájena jeho likvidace. Symbolicky pak byla 20. srpna 2001 stržena těžební věž v areálu dolu. Netrvalo dlouho a těžba v kladenském revíru utichla zcela.

Ačkoliv patří těžba uhlí na Kladensku minulosti, její následky byly a jsou dosud patrné. Každá jáma měla svůj odval. Odvaly, nebo také haldy, jsou útvary vznikající těžbou nerostných surovin. Je to hlušinový materiál, který se po vytřídění těžené suroviny nedá nijak využít a je mimořádně složité a finančně nákladné vrátit jej na původní místo. Na Kladensku jde obvykle o odvaly po těžbě černého uhlí.

Pro většinu obyvatel této oblasti patří odvaly neodlučně do krajiny. Jejich obraz z doby těžby uhlí, jako kouřící zdroje znečištění pomalu mizí a lidé s mírným sentimentem vzpomínají na bývalou slávu kladenského hornictví. Můžeme narazit na mnoho střetů zájmů jejich využití. Každá strana má jiný názor a je na vlastníkovi, aby se správně rozhodl. Může se zdát, že se jedná o pohledové znečištění krajiny, nicméně je opravdu nutné odvaly odtěžit a zarovnat, když se vcelku nepřekvapivě stanoviště ohrožených druhů pravidelně nacházejí též v zdánlivě poškozených lokalitách, jako jsou odvaly? Jde o to, najít správný přístup k těmto pomníkům hornické činnosti a zajistit jejich správné využití do budoucna.

Každého okamžitě napadnou různé rekultivace. Rekultivace znamená obnovu do stavu umožňujícího využití člověkem. Existují dva názory jak takové rekultivace provádět, technické a přírodní rekultivace.

Technická rekultivace je starší přístup, který hlásá, že každá část krajiny by měla mít svoje využití, ať už produkční, rekreační, nebo sportovní. Cílem je zahladit všechny známky lidské činnosti. Příklady těchto rekultivací jsou k vidění na Mostecku a Sokolovsku a výsledky jsou rozporuplné. Jsou ničeny extrémní biotopy a vše je umělé, neopravdové.

Naproti tomu přírodní rekultivace znamená moderní přístup, který přiznává nové útvary jako součást krajiny, nikoliv jako zničená území. Většina práce je nechána na přírodě, pouze se zdůrazní morfologie, přidají vodní nádrže a vyčistí se odpadky. Tento přístup má samozřejmě i výhodu v menší finanční náročnosti. To bylo už mnohokrát dokázáno, přirozená sukcese v mnoha případech vedla k lepším výsledkům, než u technických rekultivací.

Projekt probíhající na odvalu dolu Ronna se vydal cestou přírodní rekultivace. Přesněji se jedná o tzv. revitalizaci, tedy zlepšení stávajícího ekosystému. Odval se nachází v obci Kladno, v katastrálním území Hnidousy, přibližně 250 m východně od silnice spojující Kladno-Švermov a Pchery a 1 200 m západně od odvalu dolu Theodor. Jde o nepravidelný tvar se strmými svahovými úhly, vystupující z údolí Týneckého potoka a se zvětšující se výškou směrem na východ až k přibližným 48 m. Plocha je cca. 13,25 ha a objem 2,10×106 m3. Vlastníkem pozemku je Palivový kombinát Ústí, s. p.

Odval byl sypán již od roku 1882 po dobu celých sta let. Vyskytují se zde materiály z těžby hlavní kladenské sloje s příměsí hornin z hloubení jámy (jílovce, pískovce, prachovce, tufy, tufity, opuky) a ražení překopů, což jsou hlavně horniny podložního proterozoika a z ostatních různých materiálů, jako je stavební suť, vypálený materiál, nebo popílek z místní kotelny. Celý odval je zřejmě již kompletně vyhořelý.

Jedná se o jednu z nejdiverzifi­kovanějších hald, co se týče rostlinného krytu, a splňuje podmínky na významný krajinný prvek. Vyskytuje se zde 31 ochranářsky cenných druhů vyšších rostlin, z nichž je nejdůležitější chruplavník větší (Polycnemum majus). Naleznete zde i stenotopní houbu měcháč písečný (Pisolithus arrhizus). Celkem bylo zdokumentováno 40 druhů motýlů, 1 druhu plaza, 47 druhů ptáků (naprostá většina druhů zde hnízdí) a 7 druhů savců. Díky rozrůzněnosti odvalu zde nalezneme vhodné biotopy pro mnoho živočichů. Díky své členitosti a četným plochám s různým substrátem zvyšuje odval Dolu Ronna geo- i biodiverzitu okolní krajiny. Po severním okraji odvalu vede funkční biokoridor, který pokračuje dále až k výsypce bývalého Dolu Theodor.

Momentálně na odvalu probíhají terénní úpravy. I bez nich občané ale našli mnohá využití. Na lokalitě se často objevují lidé se psy, páry a rodiny na procházkách a je to místo pro spontánní motokros. Díky dobře nastartovanému přírodnímu procesu nemusí být zásahy nikterak výrazné a nákladné. Jde hlavně o vyčištění, zabezpečení a mírné terénní úpravy odvalu.

Krásný výhled do okolí rozhodl o tom, že temeno bude na východní části o 6 m zvýšeno přisypáním kužele. Ten je tvořen haldovinou, která se vytěží zmírněním příliš prudkých svahů. Z toho samého materiálu se také vytvořila zhruba 45cm vrstva pokrývající popílkoviště. To z důvodu omezení prašnosti. Kvůli nebezpečným jámám po druhotné těžbě budou materiálem ze svahů i ony zasypány. Zpevněné i nezpevněné cesty budou ponechány, povede to k různému pohybu lidí po odvalu, a tím i k různé úrovni disturbancí.

Z důvodu provozování motokrosu se dá předpokládat vznik větších louží, které budou využitelné pro množení obojživelníků. Vyhlídkový kužel se stane jednou z dominant odvalu, bylo by nevhodné, pokud by přítomné dřeviny bránily ve výhledu, proto došlo k jejich vyřezání a nahrazení keři jako líska obecná, bez černý, vrba jíva, nebo růže šípková. Tato výsadba by ale neměla zasáhnout oblasti s odolným bylinným pokryvem. Projekt revitalizace, s ní nepočítá, osobně si myslím, že by vytvoření naučné stezky, případně několika informačních tabulí by odvalu jako rekreačnímu místu prospělo.

Závěrem mohu pouze doporučit výlet na odval, kde budete moci sami posoudit, jakým směrem se ubírá proměna odvalů.

Zdroje:

• GREMLICA, T., BUREŠ, J., CÍLEK, V., MARTIŠ, M., PŘIKRYL, I., SÁDLO, J., VOLF, O., ZAVADIL, V., ZDRAŽIL, V. 2004. Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí. 277 s. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha.
• HONČÍK, L. 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, 155–310. In KURIAL, J., ŠARBOCH, P., PRAVŇANSKÝ D., FOJTÍK, M., VYBÍRAL, P., KHESTL, M., LOVÍŠKOVÁ, T. (eds) Dobývání uhlí na Kladensku. Kartis, Ostrava.
• JIRÁŇ, L. 2006. Pravěké osídlení území, 37–60. In KURIAL, J., ŠARBOCH, P., PRAVŇANSKÝ D., FOJTÍK, M., VYBÍRAL, P., KHESTL, M., LOVÍŠKOVÁ, T. (eds) Dobývání uhlí na Kladensku. Kartis, Ostrava.
• MELICHAR, K. 2006. Historický přehled, 119–154. In KURIAL, J., ŠARBOCH, P., PRAVŇANSKÝ, D., FOJTÍK, M., VYBÍRAL, P., KHESTL, M., LOVÍŠKOVÁ, T. (eds) Dobývání uhlí na Kladensku. Kartis, Ostrava.
• OPLUŠTIL, S. 2006. Vznik a geologická stavba kladenského revíru, 15–35. In KURIAL, J., ŠARBOCH, P., PRAVŇANSKÝ D., FOJTÍK, M., VYBÍRAL, P., KHESTL, M., LOVÍŠKOVÁ, T. (eds) Dobývání uhlí na Kladensku. Kartis, Ostrava.
• HOLEČEK, J. 2009. Současný stav a návrh rekultivace odvalu dolu Ronna v Kladně. 29 s. PřF UK, Praha.

Datum: 13.9.2009, autor: Jakub Holeček, kategorie: Příběhy, témata: Švermov, doly, průmysl