Hornická škola v Kladně

odborné vzdělání pro horníky

S rozmachem důlního průmyslu na Kladensku bylo zapotřebí kvalifikovaných lidí pro práci a její organizaci. Proto vzniká Státní horní škola, která je oficiálně zřízena rozhodnutím vlády republiky z 24. 8. 1945. Škola vznikla jako druhá svého druhu u nás i široko daleko. Konkurenci měla jen v hornické škole v Příbrami.

Začátky byly krušné, leč pro začínající vzdělávací ústav zcela běžné. Do prvního ročníku ve školním roce 1945/1946 nastoupilo 27 studentů. V této době byl řídícím školy pan Ing. Václav Babuška, z řad učitelů zde působili Ing. Luděk Resler, Ing. František Trnka, Karel Drvota a prof. Josef Mojžíš.

Škola byla zpočátku dvouletá a poskytovala vyučeným hornickým učňům vzdělání nutné pro získání místa důlních dozorců a důlních měřičů.

Nárůst počtu zájemců během let vedl k tomu, že škole přestávaly stačit kapacity a musela se stěhovat. Nakonec zakotvila v nové, pro ni postavené budově na Sítné, kde k výuce hornictví přibyly i další obory.

S útlumem těžby a zavíráním dolů ztratili studenti o tento obor zájem a škola musela přizpůsobit své zaměření tak, aby uspokojila poptávku. Proto je otevřen obor stavebnictví, který se mimo jiné vyučuje na škole stále. Vedle toho dnes škola nabízí obor obchodní akademie a dva obory na způsob gymnázia, a sice technické lyceum a ekonomické lyceum.

S měnícím se vedením i obory se měnil i název školy, který se v poslední době ustálil a škola se v současnosti jmenuje Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie Kladno.

Budova školy, jež se vypíná nad sítenským údolím, i dnes připomíná kladenské hornictví svou výzdobou na fasádě. Jsou zde motivy hornické tematiky.

Jan Maňas studuje na SPŠS a OA v Kladně a historií své školy se zabývá ve své maturitní práci. Pokud byste měli nějaké fotografie školy nebo zajímavosti z její minulosti, kontaktujte nás a my je autorovi přepošleme. Děkujeme.

Datum: 8.10.2013, autor: Jan Maňas, kategorie: Příběhy, témata: Sítná, budovy, školství

Komentáře

Dobrý den, přečetl jsem si Váš článek, ale dle mých dávných (kusých) znalostí, jsou v něm jisté nepřesnosti. Pokud je mi známo, tak zánik výuky hornických oborů (Střední průmyslová škola hornická, hlubinné dobývání uhlí) nesouvisí s útlumem těžby a zavíráním dolů, ale tento obor přestal být vyučován již v roce 1976. V objektu školy dále pokračovala výuka oborů hutnických (a asi i jiných), ale je docela možné, že o obnovení výuky hornických oborů později byly činěny nějaké pokusy. Přít bych se nechtěl, ale v roce 1976 byla skutečně zmíněná výuka hornických oborů zastavena (nebyly přijati další studenti, starší ročníky mohly svá studia ve škole dokončit, cca 2–3 roky). To, že „Škola musela přizpůsobit své zaměření tak, aby uspokojila poptávku“ je obdobné situaci v Ostravě, kde Střední průmyslová škola hornická (Kratochvílova 7) upřednostnila jeden z po léta vyučovaných oborů (elektrotechnika) a transformovala se na střední školu zaměřenou na informační technologie. Vlastimil Rudolf

datum: 10.12.2016 11:41, autor: Vlastimil Rudolf

Z hornické průmyslovky jsem znal jednoho učitele-muzikanta.
Jmenoval se Gustav Hončík. Byl výborný klavírista a dobře i zpíval. Našel jsem nedávno 2 magnetofonové nahrávky z té doby a několik fotografií.

datum: 18.4.2016 23:19, autor: Jiří Řeřicha

Dobrý den,
ano, výstavba společně probíhala, ale dnešní základní škola byla vystavena dřív. Probíhala zde už výuka, když na vedlejší škole hornické dokončovali horní parto. Pod společné ředitelství nikdy nepatřily. Domov mládeže a střední průmyslová škola byla vždy dohromady. Tyto dvě budovy jsou i propojené podzemní chodbou. Základní škola však byla a je samostatnou.

datum: 7.1.2014 20:42, autor: Jan Maňas

Dobrý den,
Váš článek mne zaujal. Ráda bych se Vás zeptala, jestli tato škola byla postavena společně s nynější základní školou a domovem mládeže, nebo jestli byly budovy stavěny nezávisle na sobě a jestli někdy patřily pod jedno ředitelství.
Předem děkuji za odpověď.

datum: 4.1.2014 23:01, autor: Jana Hanzalíková