Kladenské první máje

Oslavy prvního máje v Kladně v 50. až 70. letech

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Předchozí 1 2 3 4 5 6 Další

Ti, kteří si pamatují oslavy prvního máje před rokem 1989, mají tento svátek spojený především s povinnými průvody a propagandou komunistického režimu. Historie prvního máje ovšem sahá až do druhé poloviny 19. století.

Počátky prvomájové tradice souvisí s nástupem silného dělnického hnutí ve Spojených státech amerických, především s požadavkem dělníků na osmihodinovou pracovní dobu. V sedmdesátých letech 19. století zachvátila americká města vlna demonstrací dosahující rozměrů, které už představitelé státu nemohli přehlížet, protože se podepisovaly i na ekonomické výkonnosti země.

Pro státní podniky se podařilo osmihodinovou pracovní dobu prosadit na konci sedmdesátých let. Aktivity dělnického hnutí ovšem neustávaly, neboť soukromého sektoru se regulace netýkala. Situace se vyhrotila především v silně průmyslovém Chicagu. Prvního května 1886 tu začala masivní stávka, práci zastavilo na 25 tisíc dělníků. (Tomu všemu předcházelo rozhodnutí Odborové federace Spojených států a Kanady z roku 1884. Podle něho měly odborové organizace po celých Spojených státech usilovat o to, aby se právě od prvního května 1886 pracovalo jen osm hodin denně.)

Chicagské květnové nepokoje, do kterých se časem zapojilo přes 50 tisíc lidí, skončily tragicky. Při demonstraci před MacCormickovou továrnou zabili policisté 3. května šest demonstrantů. O den později přišlo při pumovém výbuchu o život sedm policistů. Následovaly přísné represe. Řada aktivistů byla zatčena, další museli odejít ze zaměstnání. Výsledkem byla 11. listopadu 1887 poprava čtyř anarchistů, kteří během nepokojů vystupovali nejhlasitěji.

Zásah proti chicagským dělníkům si už následujícího roku začali připomínat v dalších zemích. První květen prosazovala jako oslavu boje pracujících za svá práva i dělnická Internacionála. Oslavy vyvolávaly značné nepokoje, aktivisté byli pronásledováni, liberální tisk proti dělnickým požadavkům ostře vystupoval. Masové podpory se myšlence prvomájových oslav dostávalo především v Anglii, manifestace probíhaly i v Praze – prvně v roce 1890 na Střeleckém ostrově.

Od té doby se první máj stal pevnou součástí boje dělníků za jejich požadavky. Mnohde se stal dokonce oficiálním státním svátkem. V Československu se po roce 1948 se změnou režimu změnila náplň i původní smysl, byl vykládán jako oslava komunistické strany, kterou propaganda chápala jako předvoj dělnického hnutí.

1. máj – do průvodu!

František Pošta na svých snímcích zachytil oslavy prvního máje od 50. do 70. let minulého století. Jedním z hlavních bodů oslav byly průvody městy, na kterých se představovali zástupci jednotlivých podniků, kulturních či vzdělávacích organizací. Účelem bylo prezentovat výsledky ročního pracovního úsilí, první máj tak představoval i příležitost k bilancování.

Organizace průvodů direktivně řídilo ústředí KSČ a její místní organizace. Ty tvořily vše od programu až po hesla na transparenty. Výjimkou byl rok 1968, kdy ze stranických pater pokyny nepřišly. Účast na průvodu byla povinná, učitelé kontrolovali přítomnost svých žáků, stejně tak dohlíželi na účast pracujících jejich zaměstnavatelé (nebo pověření pracovníci). Nepřítomnost v průvodu mohla způsobit řadu nepříjemností.

K prvnímu máji také pracující kolektivy přijímaly různé závazky – k účasti na rozvoji vlasti, navýšení výroby a podobně. S přibývajícími lety se závazky stávaly čím dál více formalitou, často se slibovalo dosažení stavu, k němuž podniky nepotřebovaly vykazovat výraznější aktivitu.

V průvodech se objevovaly podobizny předních představitelů strany, chybět nemohl Marx a Engels. Z tlampačů zněla ulicemi propagandistická hesla a hudba. Režim oslavami ukazoval svou moc, zároveň ale předváděl „jednotu“ KSČ a pracujících. Součástí byly i letecké přehlídky.

V Kladně průvody končily svou pouť na hlavním náměstí (tehdy náměstí Revoluce), kde z balkonu radnice zněly politické projevy, recitace básní nebo pěvecká vystoupení dětských sborů. V den oslav se také udělovala státní vyznamenání nebo čestné tituly a děti-jiskřičky skládaly pionýrský slib.

Datum: 29.4.2011, kategorie: Příběhy, témata: významné události