Konec kladenské „rasovny“

Konec kladenské „rasovny“

• 
• 

Severně od bývalého Nového Kladna, obklopena garážemi a zahradnickými domky, rychle podléhá zkáze bývalá kladenská pohodnice nebo také lidově „rasovna“. Stála kdysi daleko za městem. Byla postavena dříve než Nové Kladno a později byla poblíž zbudována Hrabětova cihelna.

Její vznik se počíná roku 1846, kdy pozemky budoucí pohodnice kupuje od města Jan Nešvera s manželkou Marií. Jejich dcera s manželem Karlem Eisenhamrem zde roku 1847 postavili budovu pohodnice, která má čp. 186, a začali provozovat pohodnickou živnost. K domu byl zapsán závazek, že může být prodán pouze tomu, kdo provozuje pohodnictví.

Pohodnická živnost zde byla provozována nejméně sto let, protože ještě v kladenském adresáři z roku 1949 je zde uvedena Štěpánka Formánková s živností pohodnictví. Pohodnice sloužila k utracení zvířat postižených nakažlivými nemocemi a dále k likvidaci zvířat pošlých. Později se tomu, kdo tuto živnost provozoval, říkalo také drnomistr.

Před pár lety staré stavení někdo důkladně opravil a zdálo se, že bude žít dalším životem, ale v letošním roce proběhla rychlá devastace. Nejdříve zmizela střešní krytina, později krovy a další vybavení. V současné době již stojí jen obvodové zdi. Je také možné, že majitel starou budovu zbourá a postaví nový dům, ale pak už nebude mít s původní pohodnicí nic společného.

Vím to z toho důvodu, jelikož se na bývalou pohodnici dívám z osmého patra domu, přímo nad údolím, kde stavení stojí.

Dům je zajímavý také tím, že se v něm odehrává úvodní část děje románu Marie Majerové „Siréna“.

Pokud vím, jiná pohodnice v městě Kladně nebyla, a proto zánikem tohoto domu zmizí pamětník zajímavé kapitoly kladenské historie. Z tohoto důvodu se o této skutečnosti zmiňuji.

Datum: 14.12.2008, autor: Zdeněk Pospíšil, kategorie: Příběhy