Městem Kladnem po důlních dílech

s Jiřím Suchomelem a Michalem Želinou

Předchozí 1 2

V článku Co zbylo z kladenských dolů se postupně shromažďují informace o pozůstatcích důlní činnosti v kladenském revíru. Ale co takhle si tyto pozůstatky projít?

Naplánoval jsem trasu dlouhou něco málo přes 28 kilometrů. Začíná se v Rozdělově, pokračuje se přes Ostrovec do Švermova, ze Švermova přes Koreu do Dubí a odtud do centra. Z centra ještě malou zacházku na Sítnou a odtud na most v Rozdělově, kde skončíme. Oblast Vrapic jsem záměrně vynechal, protože pak by stezka byla opravdu na celý den.

Některé zajímavosti a upozornění z trasy

  • Prochází kolem 27 důlních děl.
  • Nejnebezpečnějšími místy jsou přechody mezi dolem Průhon a Kübeckou štolou a mezi Buštěhradskou dědičnou jámou a dolem Marie Anna. V obou případech se jde po frekventovaných silnicích.
  • Nejhlubší dílo má něco málo přes půl kilometru.
  • Třebaže to láká, neprocházejte zadní vrátnicí přes areál dolu Zápotocký. Jde o soukromý majetek.
  • Stezka vede nedaleko Vrapic, takže lze navštívit i místa, kde to vše začalo.
  • Hodně kritickým místem je výšlap Sítenského údolí mezi dolem Abrahám a jámou Taubrovy slévárny.
  • Jinak pokud se pro prošlápnutí trasy rozhodnete o víkendu, nezapomeňte na dostatečné zásoby jídla a pití.

A nyní už k popisu cesty a k přiblížení historie jednotlivých děl.

Na Cimrmanském (za VKD) > Jáma Bresson (1,14 km)
Výchozím bodem je Rozdělov a místo, kde se říká Na Cimrmanském. Nachází se před bývalým zahradnictvím (vede tudy cyklostezka) na půlce cesty mezi zastávkou U Energie (konečná linky 6) a lesem. V těchto místech vedla vlečka na důl Max. Když se podíváte podle elektrického vedení, je v dálce vidět komín bývalého dolu Engerth. Půjdeme po tělese vlečky směrem do města. Cestou mineme odbočku vlečky do rozdělovské teplárny. Dojdeme až k místům, kde byl přejezd přes silnici. Tady vlečku opustíme a dáme se doleva na náměstí Karla Kindla. Zde je dobře patrná souvislá řada domů, jediný výraznější pozůstatek dolu Bresson. Vydáme se kolem domů kolonie a za restaurací U Studničků se dáme doleva do slepé uličky. Na jejím konci je prostor, kde byla těžní budova. Obejdeme domek kolem plotu a narazíme na pomníček a zasypanou jámu.

Důl Bresson
Hloubení dolu bylo započato v září roku 1868 v tehdy hodně vzdálených polích od centra města. Měla obdélníkový profil (6,1×1,89 m) a hloubku 337,5 m. Zahájení těžby se vztahuje k roku 1871. V roce 1872 byl připojen k nově vybudované železniční trati. Na tomto dole bylo zaznamenáno mnoho důlních požárů. Jeho činnost byla zastavena v roce 1905 a ještě v témže roce byl proveden zásyp jámy. Část provozních objektů byla demolována a část přestavěná na obytné účely. Ale i tyto zbývající objekty byly v roce 1981 demolovány. V roce 1999 bylo provedeno konečné zabezpečení.

Jáma Bresson > Jáma Engerth (1,09 km)
Od jámy Bresson pokračujeme směrem k parovodnímu potrubí. Jsou zde dvě cesty. Jedna vede pod ním, druhá zatáčí vlevo. My se budeme držet té vlevo a to celou dobu. Tato cestička nás vyvede na volné travnaté prostranství před bytovými domy na Ostrovci. Půjdeme kolem nich a za posledním se dáme doleva. Poté, co vyjdeme na hlavní, se dáme doprava a pokračujeme rovně. Zanedlouho se zjeví náš cíl, důl Engerth.

Důl Engerth
Jáma se začala hloubit v říjnu 1868. Měla obdélníkový profil (čistý profil 6,6×2,2 m) a celková hloubka byla 425, 65 m. Hloubení bylo ukončeno roku 1872 a s těžbou se započalo v dubnu 1873. Po roce 1936 byla těžba převedena přes důl Barré na důl Ronna. Těžba byla ukončena v roce 1945 a jáma byla zasypána o rok později. Konečné zabezpečení proběhlo v roce 1999. Dnešní návštěvník najde důl v takřka nezměněné podobě. Samozřejmě, že některé stavby tu již nenajdeme, ale hlavní část dolu se zachovala. Těžní budova byla snížena o dvě patra. A velká dominanta – komín – stále dokresluje tuto část Kladna. V současné době jsou v areálu prádelny, takže dostat se k zasypané jámě a pomníčku je trochu složité, ale jde to.

Jáma Engerth > Jáma Průhon (0,875 km)
Od Engerthu půjdeme do sídliště Na Vyhaslém, ovšem ještě před sídlištěm se dáme doprava a kolem haldy se vrátíme zpět na hlavní silnici. Zde odbočíme doleva a půjdeme dolů, směrem ke hřbitovům. Dojdeme až k místům, kde je autobusová zastávka Vojtěcha Lanny. Přímo u zastávky je areál firmy Probal Kladna, zde býval důl Průhon.

Důl Průhon
Hloubení jámy bylo zahájeno v roce 1857 na základě pozitivního vrtu z konce roku 1852. Jáma byla jako první na Kladně (nikoli v revíru !) vyhloubena v kruhovém profilu o průměru 3,792 m. V roce 1863 byla jáma dovedena do hloubky 264 m. Jáma nezastihla uhelnou sloj, ta byla dosažena až následnými překopy. Těžba zde začala v roce 1864. Důl byl zastaven v roce 1893. Po ukončení těžby byla většina objektů zdemolována a jáma byla zasypána až v letech 1910 –1911.
Jak už to tak bývá, tak na existenci starých důlních děl se časem zapomene. A tak bylo velkým překvapením, když se 11. 2. 1998 jáma Průhon propadla. Propad měl hloubku 157 m, s tím že posledních 35 m byla voda. Naštěstí nedošlo k nějak velkým ztrátám. Konečné zajištění proběhlo v letech 1998, 1999 a 2010.

Jáma Průhon > Kübecká štola (1,67 km)
Od dolu Průhon pokračujeme směrem ke hřbitovům. Od hřbitovů nás čeká trošku nebezpečnější úsek. Musíme jít kus po silnici, která spojuje centrum města se Švermovem. Ještě před železničním přejezdem přejdeme na pravou stranu. Zde pomocí přechodu překonáme parovodní potrubí a půjdeme kolem něj. Potrubí nikde nepřelézáme ani nepodlézáme, budeme se držet stále na této straně. Dvakrát sejdeme z menšího kopečka a pozorně se díváme na levou stranu, protože se zde ukáže zazděný portál Kübecké štoly.

Kübecká štola
Štola byla ražena necelých 17 m pod ohlubní jámy Kübeck. Její délka byla 150,9 m a sloužila především k dopravě uhlí z Kübecku na třídičku na dole Thinnfeld. Její provoz končí s koncem provozu třídičky – rok 1913. Poté snad sloužila jako kryt pro pracovníky Kablovky a snad jako pěstírna žampiónů.

Kübecká štola > Jáma Kübeck (0,709 km)
Stejnou cestou, jakou jsme přišli, se vrátíme zpět. Po překonání parovodního potrubí pokračujeme vpravo přes koleje. Po pár metrech se vpravo před námi zjeví areál dolu Kübeck.

Důl Kübeck
Jáma se začala hloubit roku 1842. Měla obdélníkový profil (světlý profil 5,057×1,897 m). Po problémech způsobených přítokem vody se podařilo jámu dohloubit v roce 1858 a ještě v témže roce začala těžba. Celková hloubka jámy byla 353 m. V roce 1889 byl proražen překop k dolu Ronna. Tímto překopem bylo dosaženo větrného spojení. Po ukončení těžby na dole Thinnfeld sem byl přesunut elektrický těžní stroj Siemens-Halske, patrně první elektrický v revíru. Až do ukončení provozu sloužila jáma jako větrní pro důl Ronna. Provoz byl ukončen 15. 11. 1997 a jáma zasypána v roce 1998. Po tomto datu zůstal areál nevyužitý. Bylo zde co zachraňovat. Těžní stroj byl kompletně zachován. Bohužel neodolal sběračům kovů, kteří ukradli vše, co se dalo. Dnes je areál v soukromých rukou, majitel se snaží dát je areál dohromady a přizpůsobit si ho podle sebe.

Jáma Kübeck > Jáma Lintloch (0,210 km)
Od dolu Kübeck pokračujeme přes silnici. Projdeme kolem benzínky a zastavíme se na cyklostezce. Přímo před námi, někde v poli, byla jáma Lintloch.

Jáma Lintloch
Nikoli Jan Váňa, ale bývalý kladenský farář páter Kašpar Weininger nalézá poprvé uhlí na katastru města Kladna. Stalo se tak údajně v roce 1828 v lokalitě Lintloch. Nalezl zde slabou slojku křídového uhlí. Tento nález byl potvrzen v roce 1846 při hloubení jámy Kübeck.

Jáma Lintloch > Hnidouská štola (0,850 km)
Po cyklostezce se vrátíme na silnici a dáme se doleva směrem do Švermova. Při odbočení na Vinařice se podíváme do dáli a všimneme si vzadu dolu Mayrau – dnes hornického skanzenu. My ovšem pokračujeme dále rovně. Jakmile spatříme benzínovou pumpu Koloc Oil, tak přímo pod ní zabočíme do slepé ulice. Přímo na jejím konci se nacházela Hnidouská štola.

Hnidouská štola
V roce 1846 se narazilo při hloubení jámy Kübeck na křídovou sloj. Po tomto nálezu bylo raženo sledné dílo. Výsledné dílo posloužilo jako základ pro odvodňovací štolu. Celková délka činila 575 m. V roce 1952 je zaústění z jámy Kübeck uváděno jako zazděné.

Hnidouská štola > Jáma Ronna (1,77 km)
Od Hnidouské štoly se vrátíme zpět na hlavní silnici a budeme po ní pokračovat stále rovně až na konec Švermova, a vlastně i na konec Kladna. Zde na konci, před velkým bílým odbočíme doprava. Již ze začátku ulice uvidíme bránu s nápisem „Důl Kladno závod 3“. Jsme u dalšího důlního díla, dolu Ronna, který pracoval ještě relativně nedávno.

Důl Ronna
Jáma se začala hloubit na počátku 80. let 19. století. Hloubení bylo ukončeno 28. 9. 1885 v hloubce 423 m. Měla kruhový průřez o průměru 4,6 m. V roce 1901 byla prohloubena na 475 m a konečně 1904–1907 na konečných 501 m. Od roku 1889 byl důl propojen s dolem Kübeck, který sloužil jako větrná jáma. Od roku 1910 na něj byla postupně převáděna těžba z dolů Kübeck, Barré a Engerth. A od roku 1922 byl provozně spojen i s dolem Theodor. Od července 1936 probíhala ražba překopu mezi dolem Ronna a Mayrau. V letech 1960–62 vznikl překop mezi Ronovkou a dolem Prago (Zápotocký). A konečně v březnu roku 1979 byl proražen nový překop na Mayrovku, kterým bylo umožněno úplné převedení těžby na jámu Nejedlý III. Těžba byla ukončena 27. června 1997. Na konci roku 1998 byl proveden zásyp a následovala demolice dolu. Těžní věž byla stržena 20. srpna 2001. Dnes návštěvníci již nic neuvidí. Prostor dolu je prázdný a jediné co upomíná na existenci významného dolu je pomníček.

Jáma Ronna > Důl Zápotocký, jámy František Josef, Tragy a Sofie (?) (5,93 km)
Nyní máme před sebou nejdelší úsek. Od dolu Ronna se vrátíme zpět na hlavní silnici a z ní uvidíme náš další cíl, vodojem Na Vysokém. Takže nezbývá nic jiného než překonat údolí pod námi. Dojdeme zpět dolů až k místům, kde je značená odbočka na Brandýsek. Zde odbočíme a půjdeme chvilku na Brandýsek. Dojdeme až ke kostelu ve Švermově. Před ním odbočíme doprava. Následně sejdeme skoro až na konec ulice a dáme se doleva (druhá odbočka) a tady se dáme hned první cestou doprava. Bude to chvilku trvat, než na ní dojdeme. Pak se dáme do kopce, který nás vynese na kraj vilové čtvrti Korea. Budeme se držet na krajní cestě, která nás dovede na menší křižovatku. Kdo chce, dá se doprava a může se jít podívat k vodojemu.

Vodojem Na Vysokém
Postaven byl v 50. letech 20. století na haldě dolu Zápotocký. Sloužil výhradně pro potřebu železáren a voda sem byla čerpána z dolu Zápotocký, který se nachází pod vodojemem. V současné době je mimo provoz.

Po prohlídce se vrátíme zpět ke křižovatce, dáme se doprava po cyklostezce a hned na druhé odbočce doprava odbočíme. Po této cestě půjdeme stále rovně. Až se cesta bude stáčet doleva, tak máme možnost odbočit doprava a podívat se na důl Zápotocký svrchu. Za rozvodnou je ovšem už soukromý pozemek, kam se nesmí. Vrátíme se zpět na cestu a dojdeme až na její konec. Cestou pod touto bychom se dostali k hlavnímu vchodu do dolu Zápotocký a k jeho jámám František Josef, Tragy a možná i Sofie.

Jáma František Josef (Prago 1, nebo Antonín I)
S hloubením jámy se započalo v roce 1867. Jáma měla soudkovitý profil o rozměrech 9,81×2,53 m (uprostřed profilu 3,08 m). Jáma byla dohloubena v roce 1872 a o rok později bylo započato s těžbou. V letech 1913–18 došlo k rekonstrukci areálu a jáma byla prohloubena na konečných 361,82 m. V roce 1990 dochází k ukončení těžby a v roce 1992 je jáma zasypána. V roce 2002 bylo provedeno konečné zabezpečení. Zajímavá těžní věž už nestojí, ale zato stojí nádherné budovy strojoven, kterým se přezdívá „Kladenské katedrály“. Potřebovaly by ovšem nákladnou rekonstrukci.
Areál je dnes soukromým majetkem. Využívá jej firma Konstruktiva. Část využívá pro sebe a část pronajímá. Pokud byste jej chtěli navštívit, tak se zkuste domluvit s majitelem.

Jáma Tragy (Prago 3, nebo Antonín III)
Západně od jámy František Josef bylo roku 1897 zahájeno hloubení nové jámy. Jáma měla kruhový průřez o průměru 4,4 m a hloubku 352,6 m. Hloubení bylo ukončeno v roce 1900. S těžbou bylo započato následující rok. Po rekonstrukci celého areálu v letech 1913–18 sloužila již jen jako větrní pro sousední jámu František Josef. Provoz jámy byl ukončen v roce 1990 a zásyp byl proveden v roce 1992. Konečné zabezpečení proběhlo roku 2002. Objekty kolem jámy Tragy patří, stejně jako sousední jáma, soukromému majiteli, a to firmě. Z provozu Tragy se nám zachovala strojovna a nějaké budovy dílen.

Jáma Sofie
Jáma je situována na mapě z roku 1862 v místech dnešní jámy František Josef. Pozdější prameny se o ní nezmiňují, a tak se lze jen dohadovat, zda neposloužila jako základ jámě František Josef.

Důl Zápotocký > Jáma Hoffnung (0,364 km)
Z křižovatky, na které jsme vyšli, se dáme doprava. Na rozcestí zvolíme spodní, pravou cestu. Budeme po ní pokračovat k dalšímu větvení a zde opět odbočíme doprava. Touto cestou dojdeme k brance chatičky. A přes branku se podíváme na místo, kde byl důl Hoffnung.

Důl Hoffnung – Naděje
Podle některých pramenů založení jámy spadá do roku 1797, správnější je ale spíše rok 1813. Jáma byla po delších přestávkách dohloubena až v roce 1850. Měla obdélníkový profil a dosahovala hloubkyv189,6 m. Byla provozována až do roku 1886, kdy byl proveden její zásyp. Konečné zabezpečení bylo provedeno v roce 2009.
Dnes se jáma nachází na zahradě rekreačního objektu, před zahrádkářskou kolonií v Dubí. Její návštěvu doporučuji jen v době, kdy jsou přítomni majitelé.

Jáma Hoffnung > Jáma Kateřina (0,424 km)
Od branky se vrátíme zpět na křižovatku a zde se dáme doleva, směrem do Dubí. Zastavíme se na mostě, nad železniční tratí, a podíváme se směrem na Vrapice. Někde pod námi se totiž nacházela jáma Kateřina.

Jáma Kateřina
Založení jámy je připomínána k roku 1797. Roku 1800 je jáma prohloubena, ale již v roce 1803 je opuštěná. Předchozí řádky berte tak, že je to nejmožnější varianta, protože v tomto se prameny rozcházejí, stejně tak v její lokalizaci. Obě možnosti jsou v místech železniční trati Kladno–Kralupy. Jedna ovšem na východ od jámy Hoffnung, druhá na západ.

Jáma Kateřina > Buštěhradská dědičná jáma (1,03 km)
Od mostu pokračujeme dále do Dubí. Projdeme přes Rosenbaumovo náměstí a budeme se držet stále na levé straně. Po chvilce dojdeme na hlavní silnici vedoucí skrz Dubí a budeme po ní pokračovat směr Vrapice. Za zástavbou po levé straně se nachází čistírna odpadních vod. V areálu je i Buštěhradská dědičná jáma.

Jáma Buštěhradská dědičná
Pro odvodňování dolového pole Jan byla kolem roku 1836 vodotěžná jáma. Její hloubka byla 132,75 m. Po roce 1851 byl její provoz zastaven. Konečné zabezpečení proběhlo v letech 2009–2010.

Buštěhradská dědičná jáma > Jáma Marie Anna (1,19 km)
Od vstupu ČOV se podíváme doleva. V dálce na pravé straně uvidíme vystupující komín bývalého dolu Nový Jan. Vydáme se doleva, směrem na Kročehlavy. Přichází další nebezpečný úsek, protože i zde musíme jít chvilku po frekventované silnici. Po pravé straně bude zábradlí se schody, po nichž se vydáme do Močidlanské ulice. Po pravé straně je areál dolu Marie Anna.

Důl Marie Anna
Jáma byla založena v místech bývalé kutací šachtice z let 1837–38. S výstavbou povrchových objektů se začalo v roce 1846 a hloubení bylo zahájeno o dva roky později (ukončeno v roce 1850). Profil jámy byl obdélníkový o rozměrech 5,9×1,9 m a hloubce 136,5 m. Těžba na tomto dole skončila v roce 1874 a jámový ohradník byl dorubán z Prokop. Údajně byla zasypána v roce 1876. Každopádně konečné zabezpečení proběhlo v roce 2002. Při mé návštěvě v roce 2009 se k zabezpečené jámě dalo krásně dostat. Dnes je ovšem situace jiná. Vypadá to, že dříve volný prostor brzy zaberou nové budovy a jáma Marie Anna se tak ocitne na soukromém pozemku. Uvidíme, jak to vše dopadne.

Jáma Marie Anna > Jáma Prokop (1,09 km)
Po prohlídce se vrátíme zpět stejnou cestou na chodník a budeme pokračovat zpět směrem na Dubí. Nepůjdeme ovšem stejnou cestou. Budeme následovat trasu autobusu č. 4 a odbočíme doleva. Po silnici dojdeme až na okraj Dubí. Po levé straně je dvojice mostů, pod kterými musíme jít. Za prvním je po levé straně silnice. Vydáme se po ní a až to bude možné, vydáme se doprava a pak po mostě. Kousek za ním je volné prostranství a pomníček dolu Prokop.

Důl Prokop
Hloubení této jámy bylo zahájeno v roce 1856. Celková hloubka byla 211,4 m. Tato jáma byla v té době nejhlubší (poprvé přes 200 m), zachytila největší možnost sloje (10,428 m) a měla kvalitní koksovatelné uhlí. Následně po vyhloubení byla ražena protičelba úpadnicí vedené od dolu Marie Anna, aby se dosáhlo větrního propojení a odvodnění dolu Marie Anna. Těžba byla ukončena v roce 1888, po tomto roce sloužila jako větrní pro západní revír, a to až do roku 1904, kdy byla odstavena a zasypána. Následně byla překryta železničním náspem. Konečné zabezpečení proběhlo v roce 2009.

Jáma Prokop > Jáma Václav (1,56 km)
Přes most a silnici se vrátíme zpět dolů na Dubskou ulici a půjdeme rovně. Za mohutnými stavbami koksoven si hlídáme odbočku vlevo. Je taková nenápadná, vypadá spíše jako vjezd do dvora. Zahneme do ní. Po levé straně máme oplocený soukromý pozemek. Na konci oplocení zahneme. Půjdeme směrem ke koksovnám, a jakmile budeme na úrovni plynojemu, tak se ohlídneme na pravou stranu a měli bychom vidět zabezpečenou jámu dolu Václav.

Důl Václav
Jáma se začala hloubit v roce 1847. Jáma s obdélníkový profilem 6,1×2,4m a hloubkou 159,9m byla dohloubena v roce 1849. Buď roku 1849, nebo 1852 zde bylo zavedeno používání koní (jako první na Kladensku). Provoz byl zastaven roku 1882, a do roku 1889 slouží jako větrní pro jámu Layer. Na nádvoří dolu byla postupně postavena řada schaumburských koksových pecí. Ještě v roce 1854 je připomínáno kvalitní koksovatelné uhlí. Později se nakupovalo z dolu Prokop a ještě později se používalo uhlí ostravské. Konečné zabezpečení jámy proběhlo v roce 2002.

Jáma Václav > Větrní jáma Dolu Václav (0,336 km)
Vrátíme se zpět do míst, kde jsme odbočovali ze silnice, a dáme se doleva. Půjdeme do novou chladící věží Vojtěšské hutě. Za kolejemi si všimněme plechového ohrazení pozemku. Zde se zastavíme, protože za ohrazením se nacházela větrní jáma dolu Václav.

Větrní jáma dolu Václav
Na důlní mapě z roku 1882, která mapuje konečnou situaci porubů jámy Václav, byla nalezena větrní jáma. Hloubku měla okolo 70 m a ukončena byla zřejmě ve stejném roce jako jáma Václav, tedy v roce 1882.

Větrní jáma Dolu Václav > Jáma Kateřina Josefa (0,148 km)
K dalšímu dílu to nemáme tak daleko. Stačí přejít silnici k soukromému pozemku pod vápennými pecemi a jsme tu. Zde byla Kateřina Josefa.

Jáma Kateřina Josefa
Při hranici Kladna a Kročehlav (na území Kročehlav) začal v roce 1846 Jan Jirátko uhlí kutati. Jámu dovedl na 19 m a po zjištění neúspěchů v sousedství postupuje dílo Václavu Černému. Díla se ujal Jan Váňa a jámu dohloubil na 27,7 m (23,6 m?). Odkryl zde sloj, a tak v roce 1847 zde zahajuje těžbu. Po vyuhlení všech zásob byla těžba v roce 1854 ukončena. Na jámu byl na paměť usazen velký buližníkový balvan. Ten několikrát měnil své místo a nakonec se usadil před gymnáziem a dnes se mu říká Váňův kámen.

Jáma Kateřina Josefa > Jáma Thinnfeld (1,4 km)
Od míst, kde byla jáma, se vrátíme kolem větrní jámy dolu Václav, chladící věže a dolu Václav zpět na hlavní Dubskou ulici. Půjdeme kousek a následně přejdeme silnici a zahneme vpravo do Průmyslové ulice. Kolem vrátnice hutě Poldi dojdeme až k vrátnici Kablo Kladno, kde se nacházel důl Thinnfeld.

Důl Thinnfeld
Jáma se začala hloubit koncem roku 1848. V roce 1854 byla dohloubena na konečných 286,415 m při obdélníkovém profilu 6,0×1,9 m. Hlavní část těžby přicházela na povrch sousedním dolem Kübeck k třídičce Thinnfeld. Zde byl uveden v roce 1902 do provozu těžní stroj Siemens-Halske (první elektrický), který po ukončení přešel na důl Kübeck. Koncem roku 1913 byla jáma zasypána, provozní objekty demolovány a zbývající objekty předány firmě Kablo. Konečné zabezpečení proběhlo v roce 1999. Dnes je zabezpečená jáma v areálu firmy Kablo Kladno a volně se sem dostat je nemožné.

Jáma Thinnfeld > Jáma Layer (0,272 km)
Od vrátnice Kablovky ujdeme kousek a zastavíme se u vrátnice Strojíren Bohemia. Zde stál Důl Layer.

Důl Layer
Hloubení bylo zahájeno v roce 1847. Jáma byla kvůli silným přítokům vody dohloubena až v roce 1857 na hloubku 242,7 m. Těžba byla zahájena ještě v roce 1857 a ukončena roku 1889. Pozemky přešly do majetku firmy Kablo. V roce 1999 proběhlo konečné zabezpečení. Dnes ovšem na pozemcích bývalého dolu jsou Strojírny Bohemia a jáma dolu je schována přímo v jedné z hal.

Jáma Layer > Jáma František (1,34 km)
Vrátíme se zpět na Dubskou ulici a dáme se doprava směrem do centra. Jakmile dojdeme k Sládečkovu vlastivědnému muzeu, tak se dáme doleva a přejdeme silnici, abychom se dostali na stranu, kde je muzeum. Projdeme kolem sousedního domu a na první cestě vpravo do lesíka zahneme k dolu František.

Důl František
Hloubení jámy obdélníkového profilu 6,3×2,2 m a hloubce 182 m probíhalo v letech 1848–1852. Těžba na tomto dole probíhala až do roku 1892 a poté sloužila až do roku 1896 jako větrní pro jámu Amálie. Konečné zabezpečení jámy proběhlo v roce 2003.
Jáma se dnes nachází v lesíku nad Sládečkovým vlastivědným muzeem a návštěvu ve vegetačním období nedoporučuji. A ještě jedna zajímavost… Na tomto dole pracoval otec Antonína Čermáka, pozdějšího starosty Chicaga.

Jáma František > Jáma Hergeth (1,42 km)
Od zabezpečené jámy se vrátíme zpět na hlavní cestu v lesíku. Půjdeme po ní, vyvede nás zpět na chodník. Cesta, kterou jsme šli k jámě, se nachází pod námi. Vyjdeme nahoru. Po pravé straně mineme Bachrovu vilu, bývalé muzeum Poldi. Dojdeme až světelný přechod u úřadu práce. Přejdeme silnici a pokračujeme doleva ke Středočeské vědecké knihovně. Zde přejdeme na semaforech křižovatku, dáme se doprava a půjdeme skrz Dvořákovy sady u divadla, které se nachází v místech původního kladenského hřbitova. Napojíme se na ulici J. Hory a budeme pokračovat směr Kročehlavy. Ještě před zatáčkou uvidíte na pravé straně žlutý dům. Zabočíme doprava do ulice před ním. Na konci ulice se poslední možnou odbočkou dáme doleva. Dostaneme se ke garážím a už z cesty uvidíme pomníček dolu Hergeth.

Důl Hergeth
Po ověření ložiska u Klingerova mlýna byla v roce 1870 východně založena jáma. V roce 1871 byla dovedena do hloubky 88 m a později byla prohloubena na 95 m. K roku 1890 je uváděna mimo provoz. V roce 1905 byla zasypána. Definitivní zabezpečení proběhlo v roce 1999.

Jáma Hergeth > Jáma Abrahám (0,276 km)
Od pomníčku se vrátíme zpět do ulice. Následně se dáme doleva a budeme se držet této cesty. Odbočíme až ve chvíli až dostaneme nahoru a budeme stát na kraji sítenského údolí. Dáme se první cestou po pravé straně kolem zdi pekáren Kompek. Až budeme na úrovni sila, tak zastavíme a řekneme si, že za ním se někde nacházel důl Abrahám.

Důl Abrahám
V roce 1882 byla hloubena studna pro potřeby mlynářského provozu, v hloubce 58 m byla zastižena sloj. Jáma byla dohloubena na 7 5m a až do zakoupení druhé jámy (Hergeth) v roce 1885 bylo těženo jen pro potřeby mlynářského provozu. Po zakoupení jámy Hergeth sloužila jáma jako větrní. Po roce 1890 není připomínána jako činná a zhruba v roce 1905 je zasypána. Konkrétní situování vzhledem k rozsáhlým přestavbám pekáren přesně určit.

Jáma Abrahám > Jáma Taubrovy slévárny (0,872 km)
Pokračujeme Sítenským údolím a dáme se vlevo po schodech nahoru. Vylezeme naproti Hotelu Kladno. Půjdeme k hotelu a následně až dozadu sídliště Sítná. Jakmile dojdeme na konec panelového domu, dáme se doleva. Po pravé straně je mateřská škola a sportovní gymnázium. Dojdeme do prostoru před školou, kde byla Taubrova slévárna se svojí vlastní jámou.

Jáma Tauberovy slévárny
Počátkem 20. let 20. století hloubil majitel Tauberovy slévárny studnu a v hloubce 22 m narazil na uhelnou sloj. Protože zde několik let těžil pro svoji potřebu, došlo k soudnímu sporu s PŽS, které důlní pole náleželo. Majitel prohrál, a tak v roce 1930 zastavuje těžbu. Slévárna byla v dnešních místech mateřské školy a panelového sídliště a její přesné situování nelze určit. Jižně, přes silnici, se zachoval důlní odval s typickým propadem. Je otázka, zda patří tomuto, anebo jinému dílu.

Jáma Tauberovy slévárny > Jáma Amálie (1,25 km)
Vyjdeme na chodník na hlavní silnici a dáme se doprava kolem sportovního gymnázia. Půjdeme ulicí Ke stadionu (po levé straně vedla vlečka na Maxovku) až ke kruhovému objezdu. Zde se dáme doprava do ulice Amálská. Dojdeme k základní škole, která se nachází před Středním odborným učilištěm. Půjdeme na hřiště základní školy. Zde dojdeme k plotu, který odděluje pozemky obou škol, a pouze přes plot se podíváme na prostor jámy dolu Amálie.

Důl Amálie
Nepočítáme-li neúspěch při hloubení jámy Zippe, tak jáma Amálie byla první jámou vyhloubenou PŽS. Hloubit se začalo v roce 1858. Hloubku 293,5 m jáma dosáhla v roce 1862. Ještě v témže roce bylo započato s těžbou, která pokračovala až do roku 1896. Vzhledem k poškození domů díky poddolování bylo upuštěno od vyrubání nejkvalitnějších zásob pod centrem města. Po ukončení těžby byly veškeré objekty demolovány, halda dolu rozvezena do sítenského údolí a prostor zastavěn. Konečné zabezpečení proběhlo v roce 1999.

Jáma Amálie > Jáma Zippe (1,07 km)
Vrátíme se zpět na kruhový objezd a dáme se doprava. Poslední možnou odbočkou před světelnou křižovatkou se dáme doleva. Před námi bude nemocnice. Podél zdi se dostaneme na hlavní třídu Čs. armády, a po ní pokračujeme směrem Rozdělov. Na konci mostu nad železniční tratí se zastavíme a připomeneme si důl Zippe.

Důl Zippe
V zimě 1857 bylo zahájeno hloubení nedaleko dnešní železniční zastávky Kladno-město. Hloubení byla náhle zastaveno na 56,7 m (a nebo 90 m?). Dle pramenů bylo důvodem, že Jan Váňa neodváděl povinný čtvrtletní nájem horní substituci. Z počátku se počítalo s prohloubením a využitím jámy jako výdušné pro důl Amálie. To ovšem padlo po vybudování překopu k dolu František, a tak byla jáma zasypána. Na jeho pozemcích byly postaveny domky tzv. Zippeho kolonie a později prostor překryl násep k mostnímu tělesu.

Důl Zippe je naší poslední zastávkou. Na trase dlouhé něco málo přes 28 kilometrů jsme navštívili 27 důlních děl. Poznali jsme, že i Kladno má ještě co nabídnout ze své hornické minulosti. A tak, těm, kteří se vydají v našich stopách, aby poznali hornickou minulost našeho města, přeji mnoho sil a chutě objevovat neznámé.

Více informací: HONČÍK, L. (2006): Přehled historicky doložených úvodních důlních děl. In Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava : Kartis, s. 155–310.


Zobrazit místo Městem Kladnem po dolech s Jiřím Suchomelem a Michalem Želinou na větší mapě

Datum: 26.6.2011, autor: Suchomel Jiří, kategorie: Příběhy, témata: doly, průmysl

Komentáře

Zatím tu nejsou žádné komentáře.