Počátky kladenského gymnázia

Počátky kladenského gymnázia

První desetiletí kladenského gymnázia ve výročních zprávách (1900–1939)

Roman Hájek s laskavou pomocí Marie Kocálové

O založení státního reálného gymnázia bylo rozhodnuto 25. října 1899. Do dvou paralelních tříd prvního ročníku nastoupilo 78 žáků. Nejprve se vyučovalo v provizorních prostorech, od roku 1905 přesídlila škola do nové secesní budovy, kde sídlí dodnes.

Jedním z nejzajímavějších pramenů, které popisují chod školy, jsou – až na výjimky obou světových válek – pravidelně vydávané výroční zprávy. Obsahovaly základní informace o profesorském sboru, sbírkách učebnic a jiných učebních pomůcek a o stavech žáků (součástí zpráv byl úplný jmenný seznam i s místem bydliště). Dále přinášely seznamy četby pro jednotlivé ročníky studia, směrnice k maturitním zkouškám, informace o možnostech stipendia a dalších organizačních záležitostech školy. Součástí zpráv do dvacátých let byla ještě témata k písemným úkolům vyšších ročníků, témata řečnických úkolů, soupis učebního plánu se změnami osnov a také odborné články profesorů. Ty vykazovaly opravdu profesionální úroveň, což lze posoudit již jen z výběru témat: např. dr. Bydžovský psal na téma Příspěvek k teorii svazku kubických křivek racionálných a Podrobnosti k theorii termálně cyklické kollineace, profesor Ortmann se zabýval životními podmínkami mořských řas a profesor Růžička sepsal pomůcku Anatomie lidského těla žákům kreslířům.

S přestěhováním narůstal počet studentů. Nová budova měla zařízené i odborné učebny – kreslírnu, modelovnu, školní dílnu a laboratoře. Nacházela se zde i tělocvična a knihovna. V červnu roku 1906 bylo rozhodnuto o zřízení botanické zahrady v areálu školy, v listopadu stejného roku byla vysvěcena školní kaple.

Jelikož škola připravovala na další studium na technických školách, zpočátku nebyla přístupná dívkám. Na základě výnosu z 20. dubna 1910 mohly školu navštěvovat dívky – privatistky. Od roku 1918 pak mohly dívky studovat i jako žákyně veřejné. I v profesorském sboru v prvních letech naprosto dominovali muži. První žena, Karla Celerinová, nastoupila do sboru v roce 1919.

Co se týče počtu žáků, nejvíce jich studovalo v letech 1924–1925. Oproti prvním letům v nové budově narostl jejich počet více jak dvojnásobně. V roce 1924 školu navštěvovalo 739 studentů, což činilo průměrně téměř 45 studentů na jednu třídu.

Začátek a konec školního roku, stejně jako prázdniny, byly v době Rakouska-Uherska přizpůsobeny významným církevním svátkům. Významné akce školy (jako začátek školního roku) byly navíc spojeny s církevními rituály.

Nový školní rok zahájen byl dne 19. září 1905 slavnými službami Božími a vzýváním Ducha svatého v děkanském chrámu Páně, načež přečten a vyložen byl žákům kázeňský řád a dána potřebná poučení. Pravidelné vyučování počalo se dne 20. září 1905 o 8. hodině ranní v nové budově školní.
(výroční zpráva z let 1905–1906)

Za studium se platilo školné, ale převážná část žáků byla od platby oproštěna.

Školního platu polol. 30 K zaplatiti jest v prvních šesti týdnech každého pololetí. Platí se školními známkami, jež lze obdržeti u c. k. berního úřadu v Kladně ve dnech k tomu ustanovených.
(výroční zpráva z let 1905–1906)

Některá nařízení školního řádu nám dnes již mohou připadat úsměvná. Zmíníme se jen o několika opravdu nejzajímavějších:

Mají-li škola i rodina svorně působiti o výchovném úkole, který jest střední škole vytčen, musí styk mezi rodiči a školou být co nejčastější.
Na naší škole po každé poradě obdobné byli rodiče po svém přání censurním listem uvědomováni o tom, ve kterých předmětech žák nedostačuje.
Sbor učitelský uvědomoval rodiče, kteří si tak přáli kromě toho ihned, kdykoliv u některého žáka se jevilo povážlivější zhoršení v prospěchu neb žák co do chování se provinil, aby včasným zakročením ze strany rodičů neb odpovědných dozorců způsobena byla náprava. (výroční zpráva z let 1911–1912)

Rodiče žáků (žákyň), kteří docházejí nebo dojíždějí ze vzdálenějších míst, takže se nemohou v poledne v den odpoledního vyučování vrátiti domů, jsou povinni svým synům (dcerám) opatřiti byt, v němž by nejen v polední době mohli pobývati, ale v němž jest postaráno i o řádný dozor.
(výroční zpráva z let 1931–1932)

Další nařízení omezovalo pohyb studentů ve večerních hodinách bez doprovodu rodičů. Toto ustanovení se netýkalo jen mladších žáků, ale i téměř dospělých lidí. Bylo by zajímavé, kdybychom dnes mohli vědět, jak se toto nařízení dodržovalo.

Škola také pořádala poměrně velké množství akcí, zpravidla v souvislosti s výročími nebo jinými důležitými událostmi. Výjimkou nebyly ani pravidelné koncerty.

Čestným dnem ústavu byl koncert, pořádaný dne 30. dubna spolkem ku podporování chudých studujících. Žáci přednesli při něm 7 sborů a 6 krásných slovanských písní, které došly vřelého přijetí četného intelligentního obecenstva, z jehož pochvaly mohli poznati uznání své ochoty a snahy. Nejen hmotný, ale i morální úspěch každého čestného vystoupení pohne zajisté studentstvo, aby vždy horlivě pěstovalo zpěv, hudbu a umění vůbec, jež jest nejušlechtilejší zábavou.
(výroční zpráva z let 1910–1911)

Nejvyšší jmeniny Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva, nejmilostivějšího císaře a krále Františka Josefa I., ústav oslavil dne 4. října 1905 tím způsobem, že celý sbor učitelský obcoval se všemi žáky v děkanském chrámu Páně slavným službám Božím, po nichž žáci zapěli rakouskou hymnu národní. Po službách Božích ředitel s poselstvem sboru vykonal blahopřejnou návštěvu u p. c. k. okresního hejtmana Č. Hatláka, žádaje tlumočení nejhlubšího blahopřání Jeho Veličenstvu.
(výroční zpráva z let 1905–1906)

Znovuzvolení p. presidenta republiky bylo oslaveno dne 24. května 1933 ve vyzdobené školní aule. Po proslovu prof. V. Burdy o volbě presidenta republiky a panu presidentovi T. G. Masarykovi vyslechli všichni žáci za přítomnosti všech členů profesorského sboru průběh volby presidenta republiky vysílaný z Vladislavského sálu rozhlasem.
(výroční zpráva z let 1933–1934)

Úmrtí prvního presidenta Československé republiky, pana Dr. Tomáše G. Masaryka.
Jakmile došla rozhlasová zpráva dne 14. března 1937, že president Osvoboditel ve 3 hod. 29 min. ráno zesnul, byla na budově vztyčena do půl žerdi státní vlajka. Hned po 8. hodině ranní bylo žactvo shromážděno ve školní aule – kapli, kde po krátké předehře na varhany přednesl žactvu profesor V. Burda proslov o panu presidentu Osvoboditeli, v němž oznámil žactvu truchlivou zprávu o úmrtí pana presidenta a stručně nastínil jeho nehynoucí zásluhy o obnovení československého státu. Pak byli žáci ihned propuštěni domů.
(výroční zpráva z let 1937–1938)

Nařízení a organizace osvětových akcí ze strany vyšších orgánů by se ve většině případů dnes již nesetkala s úspěchem:

Vynesením c. k. zemské školní rady ze dne 15. listopadu 1906, č. 46.153 doporoučeti jest žákům, aby rýsovadla kupovali u výrobců tuzemských a firem domácích.
(výroční zpráva z let 1905–1906)

Vynesením c. k. zemské školní rady ze dne 20. května 1906, čís. 18.925 nařízeno upozorniti žáky na zákaz vyhazovati předměty z vlaků železničních, obsažený v § 22. č. 3. řádu železničního z 10. prosince 1892.
(výroční zpráva z let 1905–1906)

Vynesením c. k. místodržitelství ze dne 4. května 1907, č. 46.217 (inti. 15. 6. 1907, č. 24.770 z. š. ř.) vydaný všem c. k. okresním hejtmanstvím a magistrátům v Praze a Liberci oznámeno opatření k zamezení návštěvy hostinců školní mládeží a žactvem škol středních, jakož i chovanci ústavů učitelských, a nařízeno vésti seznam oněch hostinských, jichž místnosti žáci vyhledávají. Po každém oznámení na kompetentní úřad upozorniti jest na závady a potrestání dotyčného hostinského z doby dřívější.
(výroční zpráva z let 1906–1907)

C. k. zemská školní rada vynesením ze dne 5. prosince 1910, čís. 65.479 a opětně ze dne 12. dubna 1911, č. 1-A 962 a i 1911, poukazuje na zhoubné účinky nepřiměřené četby detektivních románů a podobných spisů rozčilujícího obsahu, jež jsou ethické výchově žáků škodlivy a nebezpečny.
(výroční zpráva z let 1911–1912)

Datum: 6.1.2008, autor: Roman Hájek, kategorie: Příběhy, témata: centrum, budovy, školství

Mapa