František Pavel

Smutný osud starosty Pavla

• 

Hlavní kladenské náměstí se nejprve jmenovalo prostě Staré. Po roce 1918 bylo přejmenováno na Wilsonovo. Pak přišla doba, kdy se místní názvy měnily spolu s vládnoucí ideologií: s příchodem nacistů bylo pro náměstí zavedeno označení Hlavní, později neslo jméno J. V. Stalina, pak bylo náměstím Revoluce a konečně po roce 1989 přišel název, který známe i dnes: náměstí Starosty Pavla. Kdo byl muž, který dal tomuto místu jméno a čím se zapsal do dějin Kladna?

František Pavel se narodil 19. ledna 1869 v Pouchově u Hradce Králové. Vyučil se štukatérem, řadu let (od roku 1910) pracoval jako úředník nemocenské pojišťovny v Kladně. Byl dlouholetým členem sociální demokracie a od vzniku Československa působil v městském zastupitelstvu. Starostou Kladna se stal 1. dubna 1938. V té době byl uznávanou autoritou, částečně díky svému pokročilému věku (táhlo mu na sedmdesát let).

Dobová situace nebyla snadná. Sousední Německo sílilo. Kladno bylo v nezáviděníhodné pozici. Kvůli rozvinutému průmyslu se ocitlo ve středu zájmu nacistů, kteří chtěli zdejší doly a hutě začlenit do svého zbrojního průmyslu. Německý nátlak na mladou Československou republiku vyvrcholil 15. března 1939 vyhlášením protektorátu Čechy a Morava. Okupační jednotky ale dorazily do Kladna až o dva dny později.

Oddíl říšské policie ze Saska pod velením majora Braiera se zdržel kvůli lživým zprávám z berlínského a vídeňského rozhlasu. Ten vysílal informace o teroru rozpoutaném bolševiky, kteří měli údajně zatopit doly a zpustošit hutě. Ze strany Němců bylo toto vysílání pouhou provokací. Nacisté předpokládali, že lidé budou zprávami pobouřeni a povstanou proti nim. Rozhlasové vysílání chtěli využít jako důkaz, jenž by umožnil „ospravedlnitelné“ represe proti obyvatelstvu, zejména pak komunistům. K otevřenému boji ale naštěstí nedošlo, protože se lid nenechal vyprovokovat.

Za policií dorazilo 21. března do Kladna i německé vojsko. O pět dní později, 26. března, se na Wilsonově náměstí (dnes náměstí Starosty Pavla) konala vojenská přehlídka. Se zájmem obyvatel se ale příliš nesetkala.

Situace se značně zkomplikovala po spáchání atentátu na strážmistra německé pořádkové policie Wilhelma Kniesta. V noci ze 7. na 8. června přepadli Kniesta studenti kladenské průmyslovky František Petr a Jan Smudek. Žádali po něm jeho služební zbraň. Přiopilý Kniest se studentům vzepřel a zřejmě po nich chtěl vystřelit. Nutno podotknout, že Smudek s Petrem díky své předešlé odbojové činnosti měli vlastní pistole. Jakmile se tedy cítili Kniestem ohroženi, neváhali je použít. Když viděli, že se strážmistr skácel k zemi, utekli.

Lékař, který dorazil na místo o několik minut později, konstatoval smrt. Německou okupační správu incident rozzuřil. 8. června ráno bylo nad Kladnem, jako vůbec prvním městem v protektorátu, vyhlášeno stanné právo. Zásah gestapa byl tvrdý. Mnoho lidí bylo zatčeno. Mezi nimi i celé městské zastupitelstvo spolu se starostou Pavlem, celkem 107 lidí.

Pavel spolu se zastupitelstvem byl vzat do vazby ve škole v Amálské ulici. Zadržení byli později převezeni do věznice Špilberk v Brně. Pavlovi bylo tehdy úctyhodných sedmdesát let.

Nacisté ale neznali se stařičkým pánem slitování. Dobírali si ho kvůli jeho mírně otylejší postavě, neušetřili ho ani fyzickému týrání. Podmínky, v nichž museli všichni kladenští vězni na Špilberku přebývat, byly nesnesitelné. Celé dny trávili na chodbě věznice a nesměli se hnout z místa.

Starosta Pavel tento nátlak nevydržel. 11. června se mu navzdory přísnému dozoru podařilo vyskočit z oken pevnosti. Pád z druhého patra nemohl přežít. Starosta Pavel se tak stal jednou z vůbec prvních obětí nacistické moci v protektorátu.

Reference

• HLOUŠEK, Antonín: Kronika města Kladna 1938–1945, vzpomínka Jaroslava Tlustého.
• PĚNIČKA, Alois (1953): Kladensko v boji za svobodu. Praha, Státní nakladatelství politické literatury.

Datum: 25.12.2007, autor: Roman Hájek, kategorie: Příběhy, témata: protektorát, osobnosti

Mapa